Před superbakteriemi varovala nedávno i Evropská unie, která ústy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a léčiv (European Food Safety Authority, EFSA) a Evropského centra pro prevenci nemocí (European Centre for Disease Prevention, ECDC) oznámila, že na “superbakteriální” infekci zemře na území Evropské unie nějakých 25-000 lidí ročně, a že je to problém. Opravdu mohou být smrtelně nebezpečné - alespoň pokud setrváme v modelu medicíny a výživy tak, jak momentálně je.
Proč jsou bakterie super
Superbakterie
mají několik společných znaků: především jde obvykle o poměrně běžné a
za normálních podmínek ne tak nebezpečně bakteriální kmeny: v Americe
nedávno zemřela žena na infekci Klebsiellou pneumoniae, bakterií, která
poměrně často způsobuje (nijak fatální) problémy v lidských močových
cestách. E.coli je zase, pokud správně funguje, běžnou a dokonce
prospěšnou obyvatelkou lidského zažívacího traktu. Jenže pokud se
dostane jinam, než má, může napáchat velkou paseku, včetně celkové sepse
a smrti. Obvyklé je, že nákaza postihuje například pacienty v
nemocnicích a další těžce nemocné či silně oslabené či přirozeně křehké
osoby, včetně kojenců a malých dětí. Další bakteriální kmeny, jako třeba
salmonela, která je také často odolná proti běžným antibiotikům, jsou
nepříjemné i ve své základní podobě.Za vše může rezistence
Je dlouho a dobře známo, že bakterie jsou schopny učit se odolnosti proti látkám, jež jsou pro ně zpočátku zničující, a svou odolnost předávat svému potomstvu. Odpovědí moderní medicíny - logickou, ale současně předem odsouzenou k nezdaru - je nalézání dalších a dalších látek, které mikroby ničí. Jenže bezvýsledně. Bakterie poměrně úspěšně drží krok s dobou. Soudí se, že za šířením vysoce odolných “zmutovaných” bakteriálních kmenů stojí především veterinární průmysl. Například kolistin, antibiotikum, o němž referovala česká Nova, byl podle Financial Times, citujících Světovou zdravotnickou organizaci, dlouho používán především na drůbežích farmách - a to nikoli léčebně, ale k podpoře růstu zvířat. Kolistin, který takto byl po léta užíván, je ovšem současně poslední třídou antibiotik, která na E.coli a některé její sestřičky zabírala. Karpabeny, další látky, které dosud byly schopné bakterie likvidovat, totiž už v řadě případů nefungují.Kdy to začalo?
Infekce se možná šíří z čínských farem - nebo si jí v Číně rozhodně všimli. V Evropě ovšem už předem EFSA zaregistrovala, že se bakterie odolné proti kolistinu a karpabenům vyskytovaly především ve vepřovém mase.Vědci spekulují o tom, že se odolnost vůči “antibiotikům poslední záchrany" v Číně šíří a mutuje skrze hostitele, jako jsou mouchy a migrující ptactvo. Dvě na sobě nezávislé studie, jedna v The Lancet, druhá v Nature Microbiology, prokázala slušné rozšíření odolných bakterií v čínských nemocnicích (jedna ze studií objevila “superbacila” v osmadvaceti zkoumaných nemocnicích).
Čína už minulý rok zakázala používání kolistinu jako růstového stimulantu, jenže nezakázala jeho veterinární použití léčebné, takže se zákaz dá poměrně snadno obejít. Kromě toho v Číně plánují kolistinem léčit pacienty v nemocnicích (pokud tedy chytí kmen, který zrovna není proti této droze odolný) - takže nelze počítat s tím, že by jeho použití nějak výrazně klesalo.
Je to paradox, typický pro Asiaty: ačkoli mají svůj vlastní, tisíciletí starý medicínský systém, který národ už jednou téměř zachránil před vyhubením, jsou Číňané současně “šílení” po novinkách ze Západu. Jíst antibiotika jako bonbóny je tudíž v Číně stejná móda, jako u nás. Čínský hlad po západní medicíně má mohutnou podporu multimiliardového farmaceutického průmyslu.
Lze se proti superbakteriím bránit?
Na E.Coli Euniké Pink Grape mám vyzkoušen ve spoustě případů. Ten nejvážnější, kdy ATB nejenže nezabrala, ale navíc totálně poškodila střeva, je zdokumentován v případu Opakované záněty močového měchýře, žena 58 let - obsahuje veškerou lékařskou dokumentaci !!!