Fruktóza není jen „jiný cukr“ – je to palivo, které obchází hlavní metabolické brzdy. Když ho do jater přitéká víc, než stihnou zpracovat, přepínají se z výroby energie na továrnu na tuk. Proč může být jeden džus metabolickým šokem, zatímco celé jablko ne? A kde je hranice mezi ovocem a „alkoholem bez opojení“? Fruktóza obchází hlavní regulační brzdy Na rozdíl od glukózy není zpracování fruktózy v játrech téměř regulováno inzulinem ani zpětnovazebními mechanismy. Glukóza se po vstupu do buněk rozkládá krok za krokem a tělo má řadu pojistek, které brzdí její nadměrné zpracování. Fruktóza tyto pojistky obchází – při vyšším příjmu tak doslova „teče“ nekontrolovaně rovnou do jaterních metabolických drah, bez ohledu na to, zda to tělo v danou chvíli potřebuje. Stejná fruktóza, jiný efekt: záleží na tom, zda přichází s vlákninou, nebo bez ní. Jaterní „továrna na tuk“: de novo lipogeneze Právě proto, že fruktóza míří do jater prakticky bez omezení, spouští ve velkém míře proces z...
Lidé, kteří pijí hodně kávy, mívají méně tělesného i viscerálního tuku a více svalové hmoty – a u mužů se navíc objevuje zajímavě odlišný hormonální profil, včetně vyššího testosteronu. Ukázala to rozsáhlá finská studie, která však má jedno důležité „ale“. Co finská studie zjistila Vědci z univerzity v Oulu analyzovali data 2 264 účastníků ve věku 46 let ze slavné kohorty Northern Finland Birth Cohort 1966. Zajímalo je, jak pravidelná konzumace kávy souvisí s tělesným složením, metabolickými markery a hladinami pohlavních hormonů. Finsko si pro takový výzkum vybrali nenáhodně – patří mezi země s vůbec nejvyšší spotřebou kávy na světě. Vyšší konzumace kávy byla ve studii spojena s nižším podílem tuku a vyšší svalovou hmotou. Méně tuku, více svalů – i při stejném BMI Lidé s vyšší spotřebou kávy měli nižší procento tělesného tuku, nižší množství viscerálního (útrobního) tuku a více svalové hmoty než ti, kteří kávu pili málo nebo vůbec. Zajímavé je, že jejich BMI se přitom od ...