Nechali byste si krev odebrat robotem? Bez hledání žíly „naslepo“, bez lidské ruky – ale zato s AI, ultrazvukem a automatickým vpíchnutím jehly. Nizozemský systém Aletta právě prošel rozsáhlým multicentrickým hodnocením a výsledky naznačují, že autonomní odběr krve už není sci-fi, ale reálná klinická praxe. Kde je vaše hranice důvěry – robot, nebo raději zkušená sestra? Jak autonomní odběr funguje Systém Aletta kombinuje umělou inteligenci, robotiku a multimodální zobrazování – blízké infračervené zobrazení žil, zobrazení v reálném čase pomocí ultrazvuku a dopplerovský ultrazvuk, který rozlišuje žíly od tepen. Na základě těchto dat robot samostatně vyhledá vhodnou žílu, navede jehlu a provede odběr vzorku. Cílem je standardizovat takzvanou preanalytickou fázi – tedy to, co se děje ještě předtím, než vzorek vůbec dorazí do laboratoře – a omezit variabilitu, která vzniká tím, že každý zdravotník odebírá krev trochu jinak. Výsledky multicentrické studie: 94,5 % úspěšnost na první...
Co když alergie není selhání imunitního systému, ale špatně naučený návyk? Izraelský imunolog Jakub Abramson tvrdí, že tělo si přehnanou reakci na neškodné látky doslova „osvojilo“ – a že právě proto ji lze znovu přeučit. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus vysvětluje, proč alergií v posledních desetiletích prudce přibývá a proč cesta k úlevě nevede přes ještě větší čistotu, ale naopak přes větší rozmanitost. Alergie jako špatný návyk, ne porucha Běžně se na alergii pohlíží jako na chybu imunitního systému – něco se „pokazilo“ a tělo začalo útočit samo na sebe nebo na neškodné podněty. Abramson nabízí jiný pohled: imunitní systém se v určité fázi vývoje naučil reagovat na pyl, bílkoviny v mléce nebo ořeších jako na nebezpečí, přestože žádné nepředstavují. Jde tedy spíše o naučený, byť nežádoucí vzorec chování imunity než o trvalou poruchu – a naučené věci lze v zásadě přeučit. Přeučit imunitu místo tlumení příznaků Klasický přístup k alergiím spočívá v potlačování projevů – an...