Statistiky přinášejí znepokojivý obraz: výskyt nádorových onemocnění u mladé generace setrvale roste. Přičítat tento stav pouze „horšímu životnímu stylu“ je však příliš zjednodušující a často zavádějící. ¨ Při detailnějším pohledu na data zjistíme paradox. V celé řadě dílčích aspektů životního stylu se mladí lidé v porovnání s předchozími generacemi naopak zlepšili – například v informovanosti o zdravé stravě či v přístupu k pohybu. Přesto incidence onkologických onemocnění v produktivním věku stoupá. Klíčový podezřelý: Metabolické změny a obezita Jediným faktorem, který v populaci statisticky i reálně prudce roste, je nadváha a obezita. S nimi jsou úzce spjaty hluboké hormonální a metabolické proměny v organismu. Chronický zánětlivý stav, inzulínová rezistence a narušená hormonální rovnováha vytvářejí v těle prostředí, které růst buněčných mutací prokazatelně podporuje. Zátěž organismu však netvoří jen tělesná hmotnost. Vědecké hypotézy a p...
Až třetina veškeré zdravotní péče je zbytečná. Nechceme si to přiznat, ale problém neleží pouze v nedostatku odborných znalostí – vězí hluboko v nastavení systému a v našich vlastních očekáváních. Lékaři často sami dobře vědí, že určitá vyšetření nedávají klinický smysl, přesto je předepisují. Na druhé straně stojí pacienti, kteří odcházejí z ordinace s pocitovým tlakem na další a další testy „pro jistotu“ . Celý koloběh navíc roztáčí systém, který finančně odměňuje kvantitu provedených výkonů, nikoliv skutečný výsledek a dlouhodobé zdraví pacienta. Když se ze zdravého člověka stane pacient Důsledky tohoto přístupu jsou alarmující. Výsledkem nadměrného testování a diagnostiky není lepší kondice populace, nýbrž fenoméchy známé jako overdiagnosis (nadměrná diagnostika), overtreatment (nadměrná léčba) a zbytečná rizika komplikací. „Když to lékař přežene s diagnostikou nebo s péčí, může udělat ze zdravého člověka nemocného pacienta, který bude trá...