Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Proč jsou mikronizované doplňky stravy účinnější?

S pokrokovou technologií mikronizace částic přišla koncem 20. století česká farmaceutická firma v pod vedením PharmDr. Milana Krajíčka. Mikronizace, nebol-li zmenšování rozměrů z milimetrů na mikrometry, zvyšuje kvalitu a užitnou hodnotu výrobků.   Mikronizovat lze vitamíny, minerální látky, suché rostlinné extrakty i komponenty do kosmetických přípravků. Díky této úpravě se zvýší biologická dostupnost účinných látek. Takové produkty nesou označení logem mikronizace. Mikronizací látek se dosáhne zmenšení částic na limit do 5 mikronů, tím se významně zvýší povrch (např. z výchozí substance s částicemi  600 µm se počet částic pomletých na velikost 5 µm navýšil 1.750.000krát a povrch částic se zvětšil 120krát). Zvýšená biodostupnost může látku přivést do systémového oběhu organismu. Takto lze dosáhnout rychlejší absorpce. Zároveň umožní úpravu dávky, která zajistí stejný efekt a také nižší výskyt nežádoucích účinků. Úpravy látek mohou vést k ...
Nejnovější příspěvky

Proč je trehalóza zajímavá pro léčbu Alzheimerovy choroby?

Téma: Neurodegenerativní onemocnění a moderní terapie Alzheimerova choroba představuje jedno z nejzávažnějších neurodegenerativních onemocnění současnosti. Je charakterizována postupným ukládáním patologických struktur v mozku – zejména beta-amyloidních plaků vně neuronů a neurofibrilárních spletí (tau proteinu) uvnitř buněk. Tyto akumulace poškozují synaptická spojení, narušují transport živin a vedou k odumírání mozkových buněk.   V posledních letech se vědecká komunita intenzivně zaměřuje na přírodní látky, které by dokázaly tento patologický proces zvrátit nebo alespoň zpomalit. Mimořádnou pozornost si získala trehalóza – biologicky aktivní disacharid, který v těle funguje jako chemický doprovod (chaperon) a stimulátor klíčových buněčných procesů. Jak trehalóza chrání mozek? Mechanismy účinku Vědecké týmy (např. Khalifeh et al., 2020 či Pupyshev et al., 2022) popsaly několik zásadních...

„Píchá se to pacientům a nikoho to nezajímá." Český vědec popisuje, co našel ve vakcínách

V rozhovoru pro nezávislou redakci Svědomí národa hovořil Prof. Turánek , vědecký odborník zabývající se nanočásticemi a chemickou kinetikou o tom, co podle jeho slov objevil při laboratorní analýze mRNA vakcín proti covidu-19 , a jaká rizika spojuje s jejich plošným použitím. Tématem byla rovněž celková kontrola kvality vakcín v České republice a atmosféra strachu, která podle něj přetrvává i po skončení pandemie.    ⚡ Klíčová fakta z rozhovoru Česká republika nemá vlastní kontrolu vakcín – ústav sérovakcinačních látek byl zrušen před ~30 lety Dr. Soňa Peková potvrdila nadlimitní množství plazmidové DNA v šaržích Pfizer i Moderna Nalezeny nedeklarované lipidní útvary (300–400 nm koule) a krystalické struktury připomínající grafen Grafen v těle nelze v reálném čase odstranit – hrozí chronický zánět Nanočástice < 100–120 nm procházejí do krve a dostávají se do všech žláz s vnitřní sekrecí Studie nalézaly S1 spike pro...

Laktáza a mléčné produkty: Může nám enzym v bezlaktózových výrobcích uškodit?

Mléčné produkty jsou nedílnou součástí stravy mnoha z nás. Někteří lidé si ale občas koupí i bezlaktózové varianty — ať už z nutnosti, nebo jen tak pro změnu. Vzniká však otázka: Může nám nějak vadit enzym laktáza obsažený v těchto produktech?   Co je vlastně laktáza a k čemu slouží? Enzym laktáza je přirozeně produkován v našem tenkém střevě a má jednu klíčovou úlohu — štěpit laktózu (mléčný cukr) na jednodušší cukry glukózu a galaktózu, které tělo dokáže snadno vstřebat. U lidí, kteří mají nedostatek tohoto enzymu, vzniká nesnášenlivost laktózy, která se projevuje nepříjemnými zažívacími potížemi jako nadýmání, průjem nebo křeče. Bezlaktózové mléčné produkty často obsahují přidaný enzym laktázu, který už „předštěpí“ laktózu na jednodušší cukry ještě před konzumací. Díky tomu mohou i lidé s intolerancí laktózy mléčné produkty bez problémů užívat. Nebezpečí, které neexistuje Dobrá zpráva: U zdravých lidí, kteří nemají alergii na enzym laktázu (což je extrémně vzácné), přida...

CDC ukončuje univerzální očkování novorozenců proti hepatitidě B

Historické rozhodnutí po třech dekádách Poradní výbor pro očkování (ACIP) při amerických Centers for Disease Control and Prevention (CDC) 5.12.2025 hlasoval o ukončení více než 30 let staré praxe univerzálního očkování všech novorozenců proti hepatitidě B během prvních 12-24 hodin po narození.   Co se mění? Nová doporučení: U dětí narozených matkám s negativním testem na hepatitidu B nyní rozhodnutí o očkování závisí na konzultaci rodičů s lékařem Pokud se dítě neočkuje při narození, první dávka by měla být podána až ve věku minimálně 2 měsíců U matek s pozitivním testem nebo neznámým statusem zůstává doporučení očkování při narození v platnosti Jak výbor hlasoval? Z 11 členů výboru hlasovalo 8 pro změnu doporučení , 3 byli proti (Dr. Raymond Pollack, Dr. Cody Meissner a Dr. Joseph R. Hibbeln). Proč ke změně došlo? Klíčové argumenty: Méně než 0,5 % matek je nositeli hepatitidy B Testy na hepatitidu B maj...

Pravda o lepku: Kdy je skutečně problém a kdy jen zbytečný strach

Bezlepkové produkty zaplnily regály supermarketů a staly se synonymem "zdravé stravy". Ale je to opravdu tak? Věda říká něco jiného.   Lepek není nepřítel většiny lidí V posledních letech se lepek stal démonizovanou látkou. Mnoho lidí se ho bojí, aniž by vlastně věděli proč. Přitom pro většinu populace lepek není žádný problém – problémem je spíše strach z něj a marketing, který tento strach živí. Dr. Rhonda Patrick, Ph.D. v biomedicínských vědách se zaměřením na výživu, mozek a stárnutí, to říká jasně: „Lepek není problém pro většinu lidí. Strach z něj ano." Co říká věda o celozrnných obilovinách Nejlepší dostupná vědecká data ukazují opak toho, co se často tvrdí . Lidé, kteří konzumují více celozrnných obilovin, mají: Nižší zánět v těle Nižší celkovou úmrtnost Lepší zdravotní ukazatele A tady je ten paradox: právě ty nejvýživnější obilov...

Jak se vyrábí enzym laktáza a jsou bezlaktózové výrobky skutečně dietnější?

V předchozím článku jsme si vysvětlili, co je laktáza a proč nám neublíží. Nyní se podívejme na to, jak se tento užitečný enzym vlastně vyrábí a zda jsou bezlaktózové produkty opravdu zdravější volbou.   Tajemství výroby enzymu laktáza Možná vás překvapí, že enzym laktáza, který najdete v bezlaktózových mléčných výrobcích, nevzniká v nějaké chemické laboratoři, ale vyrábí ho příroda sama — konkrétně malí pomocníci v podobě kvasinek a plísní. Kde se berou ty "výrobní" mikroorganismy? Kvasinky a plísně používané k výrobě laktázy pocházejí z odborných sbírek mikroorganismů a od specializovaných biotechnologických firem. Nejčastěji se používají: Kluyveromyces lactis nebo Kluyveromyces fragilis (kvasinky) Aspergillus oryzae nebo Aspergillus niger (plísně) Všechny tyto mikroorganismy mají certifikaci GRAS (Generally Recognized As Safe), což znamená, že jsou bezpečné pro použití v potravinářství. Jak probíhá výroba enzymu? Celý proces je fascinující kombinací b...




Nežádoucí účinky léčiv