V rozhovoru pro nezávislou redakci Svědomí národa hovořil Prof. Turánek, vědecký odborník zabývající se nanočásticemi a chemickou kinetikou o tom, co podle jeho slov objevil při laboratorní analýze mRNA vakcín proti covidu-19, a jaká rizika spojuje s jejich plošným použitím. Tématem byla rovněž celková kontrola kvality vakcín v České republice a atmosféra strachu, která podle něj přetrvává i po skončení pandemie.
Stát si zrušil vlastní kontrolu vakcín
Úvodní otázka mířila na to, zda se po zkušenostech s covidem může člověk bez obav nechat očkovat proti jiným nemocem. Odpověď byla skeptická.
„To zase fakticky nikdo neví, protože náš stát si zrušil vlastní ústav sérovakcinačních látek, který byl špičkovým ústavem. Před asi 30 lety ho totálně zrušili, takže my dnes nemáme žádnou kontrolu nad výrobou vakcín ani nad jejich složením, pokud je dovezeme."
Podle vědce SÚKL nemá kapacity na reálnou kontrolu — chybí mu prý lidé, technika i znalosti. „Tady se jenom musí důvěřovat tomu, co pošle výrobce."
Žádost o vakcíny k analýze skončila prázdnou odpovědí
Vědec popsal, že vypracoval kompletní systém metod pro posouzení kvality vakcín. Žádost přes senátorku Janu Chalánkovou na SÚKL ovšem podle něj přinesla jen „jeden a půl stránky textu o tom, jak je všechno pod kontrolou — a oni nemají pod kontrolou nic."
Vakcíny nakonec získal díky spolupráci se slovenským vládním zmocněncem Petrem Kotlárem, který byl pověřen prošetřit průběh pandemie covidu-19. V Česku podle něj nikdo takový pověřen nebyl.
Co ukázala analýza
Analýzu rozdělil tým na dvě části:
- RNA a DNA složení zkoumala dr. Soňa Peková. Podle vědce potvrdila zjištění z Itálie, Dánska a Francie o nadlimitním množství plazmidové DNA ve vakcínách. Kritiku exministra Vlastimila Válka, že v RNA prostředí nelze DNA prokázat, označil za neznalost literatury i metodiky — francouzská studie podle něj ukázala, že i ve stonásobném nadbytku RNA lze DNA spolehlivě detekovat.
- Mikro- a nanočástice zkoumal sám vědec, který s podobnými strukturami pracuje dlouhodobě.
Nedeklarované lipidní útvary
Kromě očekávaných částic obsahujících mRNA našel ve vzorcích lipidní útvary, které „nebyly deklarovány":
„Vypadalo to jako rohlíčky, nebo velké, asi 300–400 nanometrové koule, které obsahovaly menší částice."
Vznik těchto struktur si vysvětluje principem výroby — mikrofluidním smíšením, při kterém v řádu milisekund vznikají kinetické (tedy nestabilní) produkty, nikoli stabilní termodynamické. To podle něj odpovídá i nutnosti skladování při −80 °C. Tyto částice se v čase přeměňují a o jejich chování v organismu se podle něj nic neví.
Krystalické struktury připomínající grafen
Tím nejzávažnějším nálezem byly podle vědce ploché krystalické útvary připomínající grafen, s nímž v minulosti pracoval při studiu jeho informačních vlastností spolu s nanodiamanty a uhlíkovými nanotrubičkami.
Fotografie ukázal na semináři v Poslanecké sněmovně a zveřejnil je i online. Reakce ministerstva podle něj žádná nebyla.
„Takhle zásadní věc — tohle se píchá do pacientů, do dětí — a je to nezajímá."
Proč by měl být grafen problém
Grafen je podle vědce v těle extrémně obtížně odbouratelný:
- tělo ho není schopno v reálném čase odstranit,
- uhlíkové částice (nanotrubičky, modifikovaný grafen) pronikají do buněk a vyvolávají apoptózu nebo pyroptózu,
- makrofágy je pohlcují, ale nedokáží je rozložit — buď zaniknou, nebo jsou postupně nahrazovány dalšími,
- vzniká tak chronický zánět, „a od chronického zánětu je kousek k rakovině."
Plošné podávání takové látky populaci pokládá za nepřípustné: „Nemůžete píchnout do člověka něco, co se z těla nemůže vyloučit."
Hypotéza, jak by se grafen mohl do vakcín dostat
Vědec sám zdůrazňuje, že jde jen o úvahu. Vakcíny se vyrábějí prudkým mísením vodné a alkoholové fáze v mikrofluidních čipech s úzkými kanálky, kde dochází k velkým střižným silám (výrobce sám počítá s tím, že až 40 % RNA může být potrhaných). Hypotézou je, že kanálky by mohly být kvůli opotřebení pokryty grafenem, který by se mohl uvolňovat. „Ale o tom já nic nevím" — čipy, se kterými pracoval, byly z plastu nebo skla.
Kam se nanočástice v těle dostanou
Tvrzení z počátku očkování, že vakcína „zůstává v místě vpichu", označil za nesmysl, který museli výrobci znát:
- částice menší než 100–120 nm procházejí extracelulární matrix do lymfatických cest a do krve,
- cirkulují celým tělem a dostávají se do žláz s vnitřní sekrecí — hypofýza, štítná žláza, nadledvinky, vaječníky, varlata, slinivka,
- studie, kterou musel Pfizer odtajnit, podle něj prokázala přítomnost mRNA ve všech tkáních a orgánech,
- u starších lidí snáze projdou hematoencefalickou bariérou; u kojenců se tato bariéra uzavírá až kolem 11. měsíce.
To podle něj vysvětluje pozorování praktických lékařů: nárůst nádorů slinivky, zánětů štítné žlázy, snížení porodnosti.
Jak dlouho zůstává spike protein v těle
mRNA ve vakcíně podle vědce není přirozená — je stabilizovaná, aby ji imunitní systém nerozpoznal. Pokud dojde k tomu, na co upozorňuje švédská studie na hepatocytech (zabudování genu do DNA buňky během jedné hodiny, ať už přes reverzní transkriptázu, nebo přímo z plazmidové DNA), problém se násobí:
- buňka tvoří S-protein neustále znovu, protože je řízen silným promotorem z viru SV40,
- studie nacházely S-protein 17 měsíců po aplikaci, novější dokonce přes dva roky — proteiny samy o sobě tak stabilní nejsou, musely vznikat de novo,
- S-protein indukuje zánět, brání opravám DNA a oslabuje imunitní systém,
- zasažení nadledvinek narušuje hormonální řízení imunity, což zvyšuje vnímavost k infekcím.
Vědec je přesvědčen, že podrobné studie jednou ukážou přítomnost těchto sekvencí i ve spermiích.
| Nález v analýze | Popis | Možné riziko |
|---|---|---|
| Plazmidová DNA | Množství překračující limity EMA a FDA | Zabudování do genomu buňky, trvalá tvorba S-proteinu |
| Nedeklarované lipidní útvary | 300–400 nm koule s menšími částicemi uvnitř | Neznámé chování v organismu, nestabilní v čase |
| Krystalické struktury (grafen?) | Ploché krystalické útvary podobné grafenu | Chronický zánět, apoptóza buněk, neodbouratelnost |
| SV40 promotor | Detekován pouze ve vakcínách Pfizer | Trvalá exprese S-proteinu, onkogenní potenciál |
| Perzistence spike proteinu | Detekován až 245 dní po vakcinaci v monocytech | Chronický zánět, oslabení imunity, postvakcinační syndrom |
Lékaři a politická odpovědnost
Na otázku, zda lze čekat sebereflexi ze strany lékařů, odpověděl skepticky — připomněl ekonomickou motivaci ordinací: „Když máte 500 Kč za vakcínu a 2 000 pacientů, spočítejte si to."
Ostrá kritika padla na adresu šéfa Národní očkovací strategie Romana Chlíbka („tomu naprosto nerozumí") i exministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Připomněl rovněž roli veřejnoprávní televize, která podle něj v době covidu pouštěla ke slovu pouze úzký okruh „odborníků" a nese za to spoluodpovědnost.
Strach mluvit jako lakmusový papírek společnosti
Samostatnou pasáž věnoval redaktor atmosféře, ve které dnes pracuje nezávislá redakce. Lidé sice volají s podněty, ale když dojde na to říct to před kamerou, couvají.
„Překvapuje mě to — covidovou dobu už máme za sebou, čekal jsem, že nejtvrdší rovina pomine. Ale ten tlak je neviditelný a působí na všechny — od obyčejných lidí po podnikatele, kteří se bojí ohrozit své firmy."
Schopnost otevřeně mluvit považuje za měřítko zdraví společnosti. Redakce Svědomí národa proto klade — podle svých slov — otázky, které velká média nepokládají: obsah vakcín, distribuční smlouvy, nežádoucí účinky, nákupy strategických komodit, vztahy farmaceutických firem a státu. Obsah zůstává volně přístupný, financování stojí na dobrovolných darech čtenářů.
Vědecké studie: co říká výzkum
Témata zmíněná v rozhovoru nejsou pouze alternativními názory — řada z nich je předmětem aktivního vědeckého výzkumu a recenzovaných publikací. Níže uvádíme klíčové studie k jednotlivým tématům:
Plazmidová DNA ve vakcínách
-
McKernan et al. – Nadlimitní DNA v bivalentních vakcínách Pfizer a Moderna (2023)
Analýza čtyř vialek bivalentních vakcín pomocí sekvenování (Illumina), qPCR, fluorometrie (Qubit) a elektroforézy (Agilent TapeStation) prokázala přítomnost plazmidové DNA překračující limity EMA (330 ng/mg) i FDA (10 ng/dávku). Studie upozornila i na přítomnost SV40 sekvencí u Pfizer.
→ McKernan et al.: Sequencing of bivalent Moderna and Pfizer mRNA vaccines (OSF Preprints, 2023) -
Fleming, Kotlár, Peková – Kvantitativní analýza nukleových kyselin v šaržích Pfizer a Moderna (2024)
Studie provedená na žádost slovenského vládního zmocněnce Petra Kotláře, s účastí české molekulární genetičky dr. Soňy Pekové (Tilia Laboratories, Pchery, ČR). Prokázala přítomnost nedeklarovaných nukleových kyselin a nedostatečnou homogenitu šarží. Publikováno v Journal of Angiology and Vascular Surgery.
→ Fleming, Kotlár, Peková: Quantitative Analysis of Nucleic Acid Content in Spikevax and BNT162b2 (J Angiol Vasc Surg, 2024) -
Nezávislé ověření – DNA kontaminace přesahuje limity až 627× (PubMed, 2025)
Nezávislá studie (PubMed PMID: 40913499) kvantifikovala zbytkovou plazmidovou DNA a SV40 sekvence v 32 vialích Pfizer a Moderna (16 unikátních šarží). Celkové množství DNA (měřené fluorometricky) překračovalo limity FDA/WHO u Pfizer 36–153×, u Moderna 112–627×. SV40 promotor-enhancer-ori byl detekován výhradně u Pfizer vakcíny.
→ Quantification of residual plasmid DNA and SV40 in COVID-19 mRNA vaccines (PubMed, 2025) -
Reakce regulátorů: systematická analýza DNA ve vakcínách nenašla nadlimitní množství (npj Vaccines / Nature, 2025)
Na druhé straně debaty: systematická analýza 15 šarží vakcín Comirnaty a Spikevax provedená čtyřmi ortogonálními metodami (qPCR, fluorometrie, kapilární elektroforéza, sekvenování) dospěla k závěru, že DNA je v povoleném limitu. Autoři kritizují metodologická pochybení předchozích studií, zejména nesprávné zacházení s RNA při fluorometrickém měření.
→ Systematic analysis: no excessive DNA impurities in COVID-19 mRNA vaccines (npj Vaccines, 2025)
Perzistence spike proteinu po vakcinaci
-
S1 spike protein v CD16+ monocytech až 245 dní po vakcinaci (Human Vaccines & Immunotherapeutics / PubMed, 2025)
Studie zahrnující 50 osob s příznaky postvakcinačního syndromu (PCVS) trvajícími déle než 30 dní prokázala přítomnost S1 spike proteinu v CD16+ monocytech u 245 dní (přes 8 měsíců) po vakcinaci. Autoři zjistili zánětlivý imunitní profil podobný long-COVID.
→ Detection of S1 spike protein in CD16+ monocytes up to 245 days post-vaccination (PubMed, 2025) -
Vakcinační spike protein v séru 2 měsíce po vakcinaci (European Review of Medical and Pharmacological Sciences, 2023)
Italská studie analyzovala sérum 81 pacientů s long-COVID pomocí hmotnostní spektrometrie. Prokázala přítomnost vakcinačního spike proteinu v séru dvou pacientů 2 měsíce po vakcinaci a virového spike proteinu u jednoho pacienta. Autoři uzavírají, že spike protein může přetrvávat v těle déle, než původní studie předpokládaly.
→ Presence of viral and vaccinal spike protein in long-COVID patients (Eur Rev Med Pharmacol Sci, 2023) -
Systematický přehled: perzistence složek vakcíny v tkáních a tekutinách (Future Journal of Pharmaceutical Sciences, 2026)
Systematický přehled dokumentuje důkazy o přetrvávání modifikované mRNA, spike proteinu a lipidových nanočástic v lidských tkáních a tělesných tekutinách po vakcinaci déle, než bylo původně předpokládáno. Jako možné mechanismy uvádí chemické modifikace RNA zvyšující její stabilitu, pomalé odbourávání lipidových nanočástic a tvorbu stabilních komplexů v tkáních.
→ Persistence of COVID-19 vaccine artifacts in bodily fluids and tissues: systematic review (Future J Pharm Sci, 2026)
Bezpečnostní profil mRNA vakcín – přehledové studie
-
mRNA-LNP vakcíny – dobré, špatné a ošklivé? (Frontiers in Immunology, 2024)
Přehledová studie v předním imunologickém časopise sumarizuje bezpečnostní a účinnostní obavy spojené s mRNA-LNP vakcínami včetně DNA kontaminace, dsRNA nečistot, distribuce nanočástic do různých tkání a trvalé exprese spike proteinu. Autoři volají po důkladnějším regulatorním přezkoumání.
→ The mRNA-LNP vaccines – the good, the bad and the ugly? (Frontiers in Immunology, 2024)
Poznámka: Téma obsahu mRNA vakcín zůstává předmětem aktivní vědecké debaty. Uvedené studie pokrývají oba pohledy – jak nálezy nadlimitní DNA a perzistentního spike proteinu, tak i studie regulátorů zpochybňující metodiku těchto nálezů. Čtenář si zaslouží přístup k celému spektru dostupných informací a možnost vlastního posouzení. Alternativní Dokotorka práce Prof. Turánka dlouhodobě sleduje a jeho informacím a výzkumu věří na 100%.