Základní rozdíl mezi bakterií a virem spočívá ve velikosti, typu nukleových kyselin, stavbě těla a metabolických schopnostech. Obecně platí, že bakterie jsou výrazně větší než viry. Velikost bakteriálních buněk se pohybuje od stovek nanometrů (nm) po několik mikrometrů (μm), zatímco virové částice jsou menší, řádově desítky až stovky nm.
Bakterie je plnohodnotná buňka obsahující obě nukleové kyseliny (DNA i RNA) a má vlastní metabolismus, který jí umožňuje růst a množení (např. na živných půdách v laboratoři). Virus naopak není buňka – skládá se pouze z genetického materiálu (buď DNA, nebo RNA, nikdy obojí) uloženého v bílkovinném obalu (kapsidě), případně ještě v dalším vnějším obalu. Virus nemá vlastní metabolismus a k životu a množení bezpodmínečně potřebuje živou hostitelskou buňku. Viry se tedy nemnoží samy, ale jsou replikovány (kopírovány) mechanismy napadené buňky.
Základní charakteristika virů
Viry stojí na pomezí mezi živými organismy a neživou hmotou. Jejich replikace probíhá tak, že donutí hostitelskou buňku, aby zpracovala virovou genetickou informaci a vyráběla nové virové částice. Proto se viry množí pouze uvnitř živých buněk. Většinou neobsahují vlastní enzymy, s výjimkou těch, které potřebují pro průnik do buňky nebo pro zahájení replikace.
Aby virus mohl vniknout do buňky, musí se navázat na specifické receptory na jejím povrchu. Pokud buňka viru umožní se replikovat (je tzv. permisivní), dojde k rozvoji infekce. Pokud buňka replikaci neumožní (je nepermisivní), může infekce přejít do latentní (skryté) fáze. Mezi nejmenší viry patří pikornaviry (cca 20–30 nm), mezi největší poxviry (viry pravých neštovic) nebo herpesviry. Viry jsou pozorovatelné pouze elektronovým mikroskopem.
Nejvýznamnější virová onemocnění u člověka
Viry způsobují širokou škálu infekčních chorob. Je klíčové si uvědomit, že na virová onemocnění nezabírají antibiotika, která jsou určena k léčbě bakteriálních infekcí. Přesto jsou antibiotika u virových onemocnění (jako je běžné nachlazení) často nesprávně předepisována, což přispívá k celosvětovému problému nárůstu bakteriální rezistence.
Mezi běžná nebo závažná virová onemocnění patří:
- Chřipka (virus chřipky)
- Nachlazení, rýma, záněty horních cest dýchacích (rhinoviry, koronaviry, adenoviry aj.)
- Opary (Herpes simplex virus)
- Plané neštovice a pásový opar (Varicella zoster virus, HHV-3)
- Infekční mononukleóza (virus Epsteina-Barrové - EBV, cytomegalovirus - CMV)
- Zarděnky (rubivirus)
- Spalničky (morbillivirus)
- Příušnice (virus příušnic)
- Dětská obrna (poliovirus)
- Virové hepatitidy („žloutenky“) typu A, B, C, D, E (různé viry napadající játra; typy B a C mohou vést k chronické infekci a rakovině jater)
- Infekce lidskými papilomaviry (HPV) – způsobují bradavice, některé typy mohou vést k rakovině děložního čípku a dalším nádorům
- Vzteklina (virus vztekliny)
- AIDS (virus lidské imunodeficience - HIV)
- Pravé neštovice (variola virus – celosvětově vymýcené)
- Hemoragické horečky (Ebola, Marburg aj.)
- Gastroenteritidy (rotaviry, noroviry aj.)
- Klíšťová encefalitida (virus klíšťové encefalitidy)
- SARS, MERS (koronaviry)
Pokud chcete na vir či bakterii působit bez chemie cíleně a účelně, doporučuji český zabiják 800 druhů virů a bakterií
Mikronizovaný extrakt z růžového grepu nakopne imunitní systém, který se začne víc snažit a mikronizovaný selen sejme bakterie, přičemž nezanechává paměťovou stopu a nehrozí rezistence. Jeho účinky závisí na správném dávkování, kdy se užívají vyšší dávky první týden. nejde o lék, jde o prostředek, který probudí váš obranný systém. Ten pak vše zvládne sám a příště už i bez podpory.
