Český kosmonaut vynesl do vesmíru zelený poklad z Třeboně

Psal se rok 1960 a v České republice odstartoval pro lidstvo velmi důležitý výzkum. Tehdejší československé mikrobiology z Akademie věd okouzlily schopnosti sladkovodní mikroskopické řasy chlorella. Dodnes se o tom lze ujistit přímo na stránkách NASA na stránce 13, článek A79-11223.

Česká chlorella se pěstuje a zkoumá až do dnes v Mikrobiologickém ústavu v Třeboni.
Řasa chlorella z Třeboně byla natolik zajímavá, že se dostala i do vesmíru. V březnu 1978 byla chlorella vynesena na oběžnou dráhu Země v kosmické lodi Sojuz 28. Samotný výzkum proběhl na palubě orbitální stanice Saljut 6 a na starosti ho měl český kosmonaut Vladimír Remek. 

Vladimír Remek se na stanici okamžitě pustil do prováděných experimentů, které mu připravila ČSAV. Bylo to několik zajímavých pokusů, které byly mnohdy vyústěním dlouholeté práce mnoha Československých vědců. Jedním z prvních, které Vladimír Remek prováděl, byl pokus Chlorella 1, což byl biologický pokus, zkoumající růst stejnojmenných řas v beztížných podmínkách kosmické stanice. Řasy byly na stanici přivezeny už dříve ve vegetativním stavu a až v na palubě byly postříkány oživující látkou a vsazeny do výživového roztoku. Pokus měl za úkol zkoumat možnosti pěstování rostlin, vhodných k intenzivní produkci kyslíku. V budoucnu se počítalo s nasazením právě těchto řas na kosmických stanicích a lodích, kde by z části nahrazovaly nutné zásoby kyslíku naložené už ze Země. Chlorella byla také považována za ideálního tvůrce kyslíku pro budoucí osidlování Marsu. Výsledky experimentu prokázaly, že řasy rostou ve stavu beztíže stejně jako v pozemských podmínkách. To byl důležitý poznatek, protože nadále bylo možno počítat se závěry z pozemských pokusů. Pro potřeby kosmonautů však byl tento systém zatím nepoužitelný. Odhadovalo se, že pro zajištění kyslíku pro jednoho člověka, by bylo třeba mít zahrádku o rozloze šesti metrů čtverečních za stálého silného osvětlení. Tolik prostoru a energie si zatím kosmické lodě a stanice dovolit nemohly a doposud nemohou.

V experimentu Chlorella sledovali rozmnožování řas v podmínkách kosmického letu. Experiment Tepelná výměna měl za cíl porovnávat subjektivní pocity tepla s objektivním měřením teploty na povrchu těla. Zajímavé bylo také měření okysličování tkání kosmonautů. Bohužel v přístroji Oxymetr došlo k poruše napájení. Problém sice vyřešili, ale měření proběhla jen část.
Při jednom z experimentů připravených československými botaniky, nazvaném Chlorella, Vladimír Remek s kolegy sledoval rozmnožování mořských řas ve stavu beztíže. Zjistili, že řasám chybějící gravitace nevadí.

Je to důležitý poznatek. "Řasy jsou velkou zásobárnou bílkovin, vyrábějí kyslík, odstraňují oxid uhličitý. Kosmonautům na dálkových výpravách by ušetřili nutnost brát si s sebou část zásob," konstatuje spisovatel a publicista Karel Pacner.

Během letu Remek s Gubarevem pomáhali stálé posádce Saljutu, ale první československý kosmonaut také plnil šest pokusů, které připravila Československá akademie věd (ČSAV). Už dvacet minut po příletu zahájil Remek experiment Chlorella-1, kdy se srovnával růst řas v beztížném stavu simultánně s jejich růstem na Zemi. Poté oba kosmonauti zakonzervovali loď a uložili se ke spánku.

Chlorella je bohatá na živiny a proto je potenciální vesmírnou potravinou. Navíc při svém růstu spotřebovává oxid uhličitý a uvolňuje kyslík, což je velmi zajímavý námět nejen pro vesmírné cestování.
Zatímco asijský trh dodává po celém světě různé druhy a úrovně chlorelly, kmen pěstovaný v Třeboni si vědci hýčkají natolik, že je nejžádanějším po celém světě. Může za to proces pěstování a následného zpracování.

Proč je česká pěstírna nejlepší?
Pěstuje se od května do října v čisté vodě, ve které se velmi rychle množí v kaskádovém systému. Výzkumy fotosyntézy přinesly řadu významných objevů oceněných Nobelovými cenami. Využívá se v potravinářství, krmivářství a ve farmacii k léčebným účelům především díky chlorella růstovému faktoru, který má úžasné schopnosti léčit lidské tělo - doslova opravuje poškozené buňky.
Zařízení v Třeboni se osvědčilo, vypěstované řasy mají vysokou kvalitu a čistotu, jaké se nedají dosáhnout žádným jiným způsobem pěstování. Toto zařízení se stalo předlohou pro podobné systémy v zahraničí.

Za všechno může CGF
Chlorella růstový faktor (Chlorella Growth Factor) je dlouhodobě zkoumán a je natolik jedinečný, že ho nenajdete v žádném jiném organismu na Zemi. Nachází se pouze v buňkách chlorelly. Jde o biologickou látku, která podporuje regeneraci tkání, dělení a růst buněk, posiluje schopnost likvidovat cizorodé bakterie a má pozitivní vliv na celkovou obranyschopnost lidského těla.

Dezintegrace umožnila plnohodnotné využití
Výchozí surovina, která se vypěstuje, musí následně projít procesem dezintegrace, aby z ní náš organismus získal nejvyšší možný potenciál. Přesně takto je upraven kmen Chlorella SP.
Nejvýznamnější vlastností české Chlorelly SP je její téměř 90% využitelnost. Využitelnosti bylo dosaženo unikátním procesem zpracování - dezintegrací buněk řasy. Buňku řasy si můžeme představit jako lískový oříšek, který všechny své výživné látky ukrývá uvnitř obtížně propustné skořápky. Náš organismus není přizpůsoben k tomu, aby trávicími enzymy narušil nepropustnou skořápku a využil cenné látky buněčného obsahu. Výzkumem se podařilo najít způsob, jak buněčný obal narušit - dezintegrovat - a tím dosáhnout dokonalého využití všech živin.