Psal se rok 1960 a v České republice odstartoval pro lidstvo velmi důležitý výzkum. Tehdejší československé mikrobiology z Akademie věd okouzlily schopnosti sladkovodní mikroskopické řasy chlorella. Dodnes se o tom lze ujistit přímo na stránkách NASA na stránce 13, článek A79-11223.
Od Třeboně až do vesmíru
Česká chlorella se pěstuje a zkoumá až do dnes v Mikrobiologickém ústavu v Třeboni. Řasa chlorella z Třeboně byla natolik zajímavá, že se dostala i do vesmíru. V březnu 1978 byla chlorella vynesena na oběžnou dráhu Země v kosmické lodi Sojuz 28. Samotný výzkum proběhl na palubě orbitální stanice Saljut 6 a na starosti ho měl český kosmonaut Vladimír Remek.
Článek NASA zmiňující český výzkum chlorelly
Experimenty ve vesmíru
Vladimír Remek se na stanici okamžitě pustil do experimentů, které mu připravila ČSAV. Jedním z prvních byl pokus Chlorella-1, biologický experiment zkoumající růst stejnojmenných řas v beztížných podmínkách kosmické stanice. Řasy byly na stanici přivezeny ve vegetativním stavu, poté byly postříkány oživující látkou a vsazeny do výživového roztoku.
Experiment měl za úkol zkoumat možnosti pěstování rostlin vhodných k intenzivní produkci kyslíku. V budoucnu se počítalo s nasazením právě těchto řas na kosmických stanicích a lodích, kde by z části nahrazovaly nutné zásoby kyslíku. Chlorella byla také považována za ideálního tvůrce kyslíku pro budoucí osidlování Marsu.
Řasy jsou velkou zásobárnou bílkovin, vyrábějí kyslík, odstraňují oxid uhličitý. Kosmonautům na dálkových výpravách by ušetřili nutnost brát si s sebou část zásob, konstatuje spisovatel a publicista Karel Pacner.
Výsledky experimentu prokázaly, že řasy rostou ve stavu beztíže stejně jako v pozemských podmínkách. To byl důležitý poznatek, protože nadále bylo možno počítat se závěry z pozemských pokusů. Pro praktické využití kosmonauty by však bylo třeba mít zahrádku o rozloze šesti metrů čtverečních za stálého silného osvětlení, což si zatím kosmické lodě a stanice dovolit nemohly a doposud nemohou.
Proč je česká pěstírna nejlepší?
Chlorella se v Třeboni pěstuje od května do října v čisté vodě, ve které se velmi rychle množí v kaskádovém systému. Výzkumy fotosyntézy přinesly řadu významných objevů oceněných Nobelovými cenami. Využívá se v potravinářství, krmivářství a ve farmacii k léčebným účelům především díky chlorella růstovému faktoru, který má úžasné schopnosti léčit lidské tělo - doslova opravuje poškozené buňky.
Zařízení v Třeboni se osvědčilo, vypěstované řasy mají vysokou kvalitu a čistotu, jaké se nedají dosáhnout žádným jiným způsobem pěstování. Toto zařízení se stalo předlohou pro podobné systémy v zahraničí.
Za všechno může CGF
Chlorella růstový faktor (Chlorella Growth Factor) je dlouhodobě zkoumán a je natolik jedinečný, že ho nenajdete v žádném jiném organismu na Zemi. Nachází se pouze v buňkách chlorelly. Jde o biologickou látku, která podporuje regeneraci tkání, dělení a růst buněk, posiluje schopnost likvidovat cizorodé bakterie a má pozitivní vliv na celkovou obranyschopnost lidského těla.
Dezintegrace umožnila plnohodnotné využití
Výchozí surovina, která se vypěstuje, musí následně projít procesem dezintegrace, aby z ní náš organismus získal nejvyšší možný potenciál. Přesně takto je upraven kmen Chlorella SP.
Nejvýznamnější vlastností české Chlorelly SP je její téměř 90% využitelnost. Využitelnosti bylo dosaženo unikátním procesem zpracování - dezintegrací buněk řasy. Buňku řasy si můžeme představit jako lískový oříšek, který všechny své výživné látky ukrývá uvnitř obtížně propustné skořápky. Náš organismus není přizpůsoben k tomu, aby trávicími enzymy narušil nepropustnou skořápku a využil cenné látky buněčného obsahu. Výzkumem se podařilo najít způsob, jak buněčný obal narušit - dezintegrovat - a tím dosáhnout dokonalého využití všech živin.