Před dvaceti lety měli islandští teenageři největší problémy s pitím alkoholu z mladých lidí v Evropě. V pátek v noci jste nemohli jít po ulicích v centru Reykjavíku, protože jste se necítili bezpečně. Všude byly kopy děcek, které se opíjeli přímo před vašima očima.
Mladí lidé nyní nejsou v parku, protože mají mimoškolní aktivity ve sportovních halách nebo v hudebních, tanečních, či uměleckých klubech. Možná jsou také na výletě s rodiči.
Dnes je Island na prvním místě v evropské tabulce nejčistěji žijících teenagerů. Procento patnáctiletých a šestnáctiletých, kteří byli za poslední měsíc opilí, kleslo ze 42 procent v roce 1998 na 5 procent v roce 2016. Procento dětí, které někdy užili marihuanu, kleslo ze 17 na 7 procent. Počet těch, kteří denně kouřili cigarety, se snížil z 23 procent na pouhých 3 procenta.
Za všechno může stres
Na Metropolitan State College v Denveru zformulovali myšlenku, že lidé se stávají závislými od chemických změn v mozku. Děti, které chtěly stresu "aktivně čelit", sahaly po rychlém přísunu chemikálií, které získaly kradením poklic, autorádií a později aut nebo prostřednictvím stimulujících drog. Ovšem i alkohol mění chemii v mozku. Je to sice sedativum, ale nejprve otupí kontrolu mozku, což odstraňuje zábrany, a v omezených dávkách snižuje úzkosti.
Tato myšlenka zplodila další: "Proč neuděláme společenské hnutí založené na přirozených závislostech: kolem lidí, kteří se zdrogoval na vlastní mozkové chemii - je mi totiž jasné, že lidé chtějí měnit své vědomí - ale bez škodlivých účinků drog?"
V roce 1992 denverském tým získal vládní grant 1,2 milionu dolarů na vytvoření projektu Self-Discovery (Sebeobjevení), který mladým nabízel přírodní alternativy k drogám a kriminalitě. Dostali doporučení od učitelů, školních zdravotních sester a poradců a do projektu brali děti od 14 let, které sice neměly pocit, že potřebují léčbu, ale měli problém s drogami nebo drobnou kriminalitou.
"Neřekli jsme jim, že jdou na léčbu. Řekli jsme jim, že je budeme učit cokoli, co se chtějí naučit: hudbu, tanec, hip hop, umění, bojová umění." Tyto kurzy jim měly poskytnout celou řadu změn v mozkové chemii a dát jim to, co potřebují k lepší vyrovnávání se se životem: některé potřebovali na snížení úzkostí jen zážitek, jiné potřebovaly aktivní nával chemikálií.
Ve stejnou dobu mladí dostali i trénink životních dovedností zaměřených na zlepšení myšlenek o sobě a svých životech a způsobů, jak komunikují s jinými lidmi." Vzdělávání o drogách nefunguje, protože mu nikdo nevěnuje pozornost. Děti potřebují praktické dovednosti, aby tyto informace uměli zpracovat, " říká Milkman. Dětem bylo řečeno, že jde o tříměsíční program. Některé zůstaly pět let.
Změnily zákony
Změnily se zákony. Bylo nezákonné kupovat tabákové výrobky do 18 let a alkohol do 20 let, reklama na tabák a alkohol byla také zakázána.
Posíleny vazby mezi rodiči a školami přes rodičovské organizace, které musely být podle zákona v každé škole spolu se školními radami se zástupci z řad rodičů. Rodiče byli vyzváni, aby se s dětmi více vyprávěli o svých životech, o tom, s kým se jejich děti přátelé, a měli se starat, aby večery trávili doma.
Prošel také zákon, který 13-ti až 16-ti letým dětem zakazoval být venku po desáté večer v zimě a po půlnoci v létě. Funguje to dodnes.
Organizace Domov a škola (Home and School), národní zastřešující orgán pro rodičovské organizace, zavedl dohody, které měly rodiče podepsat. Pro děti ve věku 13 a více se mohli rodiče zavázat plnit doporučení, například, že nedovolí, aby měly jejich děti oslavy bez dozoru, nebudou kupovat nezletilým alkohol a starat se o zdraví svých dětí.
Stát posílil financování organizovaného sportu, hudby, umění, tance a jiných klubů. Děti tak získaly alternativu k pocitu sounáležitosti a cítili se dobře, i bez užívání alkoholu a drog. Děti z rodin s nízkými příjmy dostaly finanční pomoc, aby se také mohli těchto aktivit zúčastnit. Například v Reykjavíku, kde žije více než třetina obyvatel země, dostávají rodiny 35 tisíc islandských korun (přibližně 281 eur) ročně na rekreační aktivity jednoho dítěte.
Mezi lety 1997 až 2012 dvojnásobně vzrostlo procento dětí ve věku 15 až 16 let, které odpověděly, že často nebo téměř vždy tráví o víkendech čas s rodiči. Z 23 procent jich bylo 46 procent. Počet mladých lidí, kteří tráví čas organizovaným sportem nejméně 4 krát týdně vzrostl z 24 procent na 42 procent. Za ten čas prudce pokleslo pití mladých, kouření cigaret či marihuany.
Klíčové je, že průzkumy pokračují i nadále. Znamená to, že jsou stále k dispozici čerstvé a spolehlivé údaje.
Na Metropolitan State College v Denveru zformulovali myšlenku, že lidé se stávají závislými od chemických změn v mozku. Děti, které chtěly stresu "aktivně čelit", sahaly po rychlém přísunu chemikálií, které získaly kradením poklic, autorádií a později aut nebo prostřednictvím stimulujících drog. Ovšem i alkohol mění chemii v mozku. Je to sice sedativum, ale nejprve otupí kontrolu mozku, což odstraňuje zábrany, a v omezených dávkách snižuje úzkosti.
Tato myšlenka zplodila další: "Proč neuděláme společenské hnutí založené na přirozených závislostech: kolem lidí, kteří se zdrogoval na vlastní mozkové chemii - je mi totiž jasné, že lidé chtějí měnit své vědomí - ale bez škodlivých účinků drog?"
V roce 1992 denverském tým získal vládní grant 1,2 milionu dolarů na vytvoření projektu Self-Discovery (Sebeobjevení), který mladým nabízel přírodní alternativy k drogám a kriminalitě. Dostali doporučení od učitelů, školních zdravotních sester a poradců a do projektu brali děti od 14 let, které sice neměly pocit, že potřebují léčbu, ale měli problém s drogami nebo drobnou kriminalitou.
"Neřekli jsme jim, že jdou na léčbu. Řekli jsme jim, že je budeme učit cokoli, co se chtějí naučit: hudbu, tanec, hip hop, umění, bojová umění." Tyto kurzy jim měly poskytnout celou řadu změn v mozkové chemii a dát jim to, co potřebují k lepší vyrovnávání se se životem: některé potřebovali na snížení úzkostí jen zážitek, jiné potřebovaly aktivní nával chemikálií.
Ve stejnou dobu mladí dostali i trénink životních dovedností zaměřených na zlepšení myšlenek o sobě a svých životech a způsobů, jak komunikují s jinými lidmi." Vzdělávání o drogách nefunguje, protože mu nikdo nevěnuje pozornost. Děti potřebují praktické dovednosti, aby tyto informace uměli zpracovat, " říká Milkman. Dětem bylo řečeno, že jde o tříměsíční program. Některé zůstaly pět let.
Změnily zákony
Změnily se zákony. Bylo nezákonné kupovat tabákové výrobky do 18 let a alkohol do 20 let, reklama na tabák a alkohol byla také zakázána.
Posíleny vazby mezi rodiči a školami přes rodičovské organizace, které musely být podle zákona v každé škole spolu se školními radami se zástupci z řad rodičů. Rodiče byli vyzváni, aby se s dětmi více vyprávěli o svých životech, o tom, s kým se jejich děti přátelé, a měli se starat, aby večery trávili doma.
Prošel také zákon, který 13-ti až 16-ti letým dětem zakazoval být venku po desáté večer v zimě a po půlnoci v létě. Funguje to dodnes.
Organizace Domov a škola (Home and School), národní zastřešující orgán pro rodičovské organizace, zavedl dohody, které měly rodiče podepsat. Pro děti ve věku 13 a více se mohli rodiče zavázat plnit doporučení, například, že nedovolí, aby měly jejich děti oslavy bez dozoru, nebudou kupovat nezletilým alkohol a starat se o zdraví svých dětí.
Stát posílil financování organizovaného sportu, hudby, umění, tance a jiných klubů. Děti tak získaly alternativu k pocitu sounáležitosti a cítili se dobře, i bez užívání alkoholu a drog. Děti z rodin s nízkými příjmy dostaly finanční pomoc, aby se také mohli těchto aktivit zúčastnit. Například v Reykjavíku, kde žije více než třetina obyvatel země, dostávají rodiny 35 tisíc islandských korun (přibližně 281 eur) ročně na rekreační aktivity jednoho dítěte.
Mezi lety 1997 až 2012 dvojnásobně vzrostlo procento dětí ve věku 15 až 16 let, které odpověděly, že často nebo téměř vždy tráví o víkendech čas s rodiči. Z 23 procent jich bylo 46 procent. Počet mladých lidí, kteří tráví čas organizovaným sportem nejméně 4 krát týdně vzrostl z 24 procent na 42 procent. Za ten čas prudce pokleslo pití mladých, kouření cigaret či marihuany.
Klíčové je, že průzkumy pokračují i nadále. Znamená to, že jsou stále k dispozici čerstvé a spolehlivé údaje.
