Island za posledních 20 let radikálně snížil teenagerské pití alkoholu, kouření i užívání drog. Sport, rodina a prospěšné zákony jsou podle nich základ. Jak to udělali? Proč jejich příklad nenásledují ostatní země?
Před dvaceti lety měli islandští teenageři největší problémy s pitím alkoholu z mladých lidí v Evropě. V pátek v noci jste nemohli jít po ulicích v centru Reykjavíku, protože jste se necítili bezpečně. Všude byly kopy děcek, které se opíjeli přímo před vašima očima.
Mladí lidé nyní nejsou v parku, protože mají mimoškolní aktivity ve sportovních halách nebo v hudebních, tanečních či uměleckých klubech. Možná jsou také na výletě s rodiči.
Dnes je Island na prvním místě v evropské tabulce nejčistěji žijících teenagerů. Procento patnáctiletých a šestnáctiletých, kteří byli za poslední měsíc opilí, kleslo ze 42 procent v roce 1998 na 5 procent v roce 2016. Procento dětí, které někdy užily marihuanu, kleslo ze 17 na 7 procent. Počet těch, kteří denně kouřili cigarety, se snížil z 23 procent na pouhá 3 procenta.
Za všechno může stres
Na Metropolitan State College v Denveru zformulovali myšlenku, že lidé se stávají závislými od chemických změn v mozku. Děti, které chtěly stresu „aktivně čelit“, sahaly po rychlém přísunu chemikálií, které získaly kriminalitou nebo drogami. Ovšem i alkohol mění chemii v mozku. Je to sice sedativum, ale nejprve otupí kontrolu mozku, což odstraňuje zábrany, a v omezených dávkách snižuje úzkosti.
Tato myšlenka zplodila společenské hnutí založené na přirozených závislostech, bez škodlivých účinků drog.
V roce 1992 denverský tým získal vládní grant 1,2 milionu dolarů na projekt Self-Discovery (Sebeobjevení), který mladým nabízel přírodní alternativy k drogám a kriminalitě.
Mladí se mohli učit hudbu, tanec, hip hop, umění, bojová umění. Tyto kurzy jim měly poskytnout změnu v mozkové chemii a lepší vyrovnávání se se životem.
Zároveň získali trénink životních dovedností, jak komunikovat s jinými lidmi. Vzdělávání o drogách nefunguje, děti potřebují praktické dovednosti.
Dětem bylo řečeno, že jde o tříměsíční program. Některé zůstaly pět let.
Změnily zákony
Změnily se zákony – nezákonné bylo kupovat tabákové výrobky do 18 let a alkohol do 20 let, reklama na tabák a alkohol byla zakázána.
Posíleny byly také vazby mezi rodiči a školami, rodiče byli vyzváni k většímu zájmu o život svých dětí.
Prošel zákon, který 13-ti až 16-ti letým dětem zakazoval být venku po desáté večer v zimě a po půlnoci v létě.
Organizace Domov a škola (Home and School) zavedla dohody pro rodiče, například zákaz nezletilým pořádat oslavy bez dozoru či kupovat alkohol.
Stát posílil financování organizovaného sportu, hudby, umění, tance a jiných klubů. Rodiny s nízkými příjmy dostaly finanční pomoc – v Reykjavíku dostávají 35 tisíc islandských korun (281 eur) ročně na dítě.
Mezi lety 1997 až 2012 dvojnásobně vzrostlo procento dětí (z 23 % na 46 %), které trávily o víkendech čas s rodiči. Počet mladých lidí pravidelně (alespoň 4 krát týdně) sportujících vzrostl ze 24 % na 42 %. Během této doby prudce pokleslo pití mladých, kouření cigaret či marihuany.
Klíčové je, že průzkumy pokračují i nadále a k dispozici jsou stále čerstvé a spolehlivé údaje.