Gastroenterolog českého původu Přemysl Berčík, působící na kanadské McMasterově univerzitě v Ontariu, a jeho tým s pomocí myší dokázal, že stavy úzkosti provázející některá střevní onemocnění mají své kořeny v nevhodné skladbě střevních bakterií.
Vědci z McMasterovy univerzity se zaměřili na syndrom dráždivého tračníku, který patří k nejčastějším onemocněním střev. Odhaduje se, že jím trpí deset až dvacet procent lidí. Nemoc se projevuje problémy s vyprazdňováním a bolestmi břicha. Zhruba u pětiny pacientů provázejí tyto potíže také úzkostné stavy.
Příčina psychických problémů je nejasná, i když souvislosti mezi funkcemi střev a mozku jsou známé. Na vzniku některých vážných duševních poruch se podílejí i změny střevní mikroflóry. Například autisté se od zbytku lidské populace liší skladbou střevních mikrobů a některým se uleví, když užívají antibiotika například proti angíně. Léky změní druhové složení mikroflóry střeva a výsledkem je ústup problémů.
Berčíkův tým odebral stolici zdravým lidem a také pacientům se syndromem dráždivého tračníku. Mezi nemocnými byli jak ti, u koho se projevují úzkostné stavy, tak i ti, u koho se příznaky onemocnění omezují jen na trávicí trakt. Myším, které neměly ve střevu žádné vlastní bakterie, pak vědci osadili útroby bakteriemi ze stolice jednotlivých osob.
Myši s bakteriemi zdravých lidí byly bez problémů. Myši s bakteriemi pacientů trpících syndromem dráždivého tračníku vykazovaly jasné příznaky tohoto onemocnění. Nejzajímavější výsledky přinesly testy na myších, kterým se ve střevech proháněly bakterie pacientů, u nichž se se syndromem dráždivého tračníku pojí i úzkostné stavy. Tato zvířata se zvýšeně bála při všech laboratorních zkouškách odvahy.
Máme je všude
Studie Berčíkova týmu publikovaná v prestižním lékařském časopise Science Translational Medicine podává přesvědčivý důkaz, že pozměněná střevní mikroflóra vyvolává nejen střevní potíže pacientů se syndromem dráždivého tračníku, ale významně přispívá také k jejich duševním problémům. Podobné studie otevírají cestu k léčbě onemocnění, s nimiž si současná medicína zatím neumí spolehlivě poradit.
Člověk hostí na sobě i v sobě asi jedno a půl kila bakterií. Je jich zhruba tolik, kolik máme svých vlastních buněk v těle, a tvoří neuvěřitelně pestrou směsici druhů. Bakterie se vyskytují i na místech, která lékaři dlouho považovali u zdravých lidí za sterilní. Nacházejí se nejen ve střevech nebo na kůži, ale také hluboko v plicích nebo v močových cestách. Sídlí dokonce v placentě těhotných žen.
Přítomnost bakterií sama o sobě nepředstavuje pro člověka riziko. Problémy nastávají, když se spektrum bakterií v dané části těla změní. Například potíže astmatiků vyvěrají i ze změn bakteriální osádky jejich plic. A k obezitě významně přispívá narušení spektra bakterií v útrobách. Lékaři proto usilovně hledají způsoby, jak narušenou skladbu bakterií vrátit do původního stavu a zbavit tak pacienty vleklých, obtížně léčitelných onemocnění.
S mikroby na ekzémy
Jeden z příkladů léčby nápravou bakteriální osádky představil nedávno tým pod vedením amerického dermatologa Richarda Galla z Kalifornské univerzity v San Diegu ve studii publikované rovněž v časopise Science Translational Medicine.
Lidé trpící ekzémem mají rozvrácenou skladbu kožních bakterií, mezi které pak snáze pronikají původci zánětů. K jedněm z nejčastějších vetřelců patří zlatý stafylokok (Staphylococcus aureus). Vyhubit „zlé“ bakterie antibiotiky není lehké. Na léky si rychle vyvinou rezistenci. Antibiotika ještě více oslabí původní bakterie kůže a tím vzniká další prostor pro expanzi původců zánětu.
Richard Gallo a jeho spolupracovníci odebrali mikroby z kůže zdravých lidí a testovali jejich schopnost hubit cizí bakterie. Mezi 10 000 různými bakteriemi našli hned několik takových, které produkovaly malé molekuly, takzvané peptidy, s antibiotickými účinky. Těmito přírodními antibiotiky chrání „hodné“ bakterie naši kůži před vpádem mikrobiálních původců ekzémů. To potvrdila i pokusná léčba laboratorních myší, u kterých vědci vyvolali pomocí zlatého stafylokoka záněty kůže. Peptidy s antibiotickými účinky, jež byly izolovány z „hodných“ kožních bakterií, zánět rychle potlačily.
Na základě těchto povzbudivých výsledků přistoupili vědci k prvním klinickým zkouškám na pacientech trpících těžkými ekzémy. Vyrobili krém s přídavkem „hodných“ bakterií a namazali ho pacientům na zanícenou kůži. Test si kladl za cíl ověřit bezpečnost masti. Žádný z dobrovolníků nehlásil nežádoucí vedlejší účinky léčby a u všech došlo k prudkému úbytku stafylokoků. V současné době se rozjíždí další kolo klinických zkoušek, ve kterém už se lékaři zaměří na výsledky léčby.
Vědci bádají, my už máme jasno dávno přímo z praxe
Když jsem se poprvé setkala s českými produkty Queen Euniké, už tenkrát mi výrobce kladl na srdce, že 70% zdraví máme ve střevech a pokud máme střeva správně fungující, ostatní je už prkotina. Proto jeho 3-měsíční kúra Euniké for Man/Woman s českou Chlorellou SP spojená i s vyváženou stravou sklízí již několik let úspěch a lidé, kteří se po ní nadále řádně věnovali tomu, co jí, jsou zdraví.