Přehnané imunitní reakce se projeví jako alergie či jako autoimunitní onemocnění, při kterém obranné mechanismy imunity napadají vlastní tělo. Poměrně častá je celiakie. Při této chorobě reaguje imunitní systém bouřlivě na bílkoviny lepku z pšenice, žita či ječmene. Nemocný trpí chronickými průjmy, bolestmi břicha, nevolností, zvracením, ale i zácpou. Jeho organismus tvoří protilátky, které se kromě bílkovin lepku vážou i na buňky střevní sliznice. Střevo je následně atakováno imunitním systémem, jako kdyby do organismu pacienta nepatřilo. Dochází tak k poškození sliznice tenkého střeva, která přestává plnit svou základní funkci při vstřebávání živin. Jediným účinným prostředkem proti celiakii je dieta bez lepku. Odhaduje se, že toto autoimunitní onemocnění postihuje jedno procento všech lidí.
Mezinárodní tým vědců vedený Banou Jabriovou z Chicagské univerzity přišel s důkazy o tom, že v pozadí vzniku celiakie se skrývá infekce zdánlivě neškodným virem. Výsledky jejich výzkumu publikoval přední vědecký týdeník Science.
Vědci už několik desetiletí spekulují, že spouštěcím mechanismem přehnaných reakcí imunitního systému může být nákaza viry. V případě celiakie tomu napovídaly i výsledky epidemiologických studií, jež naznačují souvislost mezi virovými nákazami a rozvojem nemoci. Bana Jabriová a její spolupracovníci zjistili, že celiakii dokážou u některých lidí odstartovat viry ze skupiny reovirů, a odhalili také mechanismy, jež se na propuknutí choroby podílejí.
Reoviry jsou poměrně běžné. Nakazíme se jimi většinou už v dětství, ale infekce zůstává obvykle bez zjevných projevů. Samotná nákaza celiakii nespustí. Pokud ale proběhne v době, kdy dítě s dědičnou dispozicí k celiakii konzumuje potraviny obsahující lepek, může se choroba rozvinout. Studie ukázala, že i když infekce reoviry proběhne bez zjevných potíží, dokáže i tak v imunitním systému napáchat škody a nastartuje autoimunitní onemocnění. Svou roli tu ale sehrává i typ viru a jeho genetická výbava, reakce lidského organismu na virus a zdravotní stav hostitele.
Pokud se tedy do trávicího traktu dostane lepek v době, kdy právě bez zjevných příznaků probíhá nákaza reovirem, může imunitní systém vnímat lepek jako cizorodou látku, proti které je zapotřebí spustit obranné reakce imunitního systému