Průduškové astma. Pro někoho pouhá slova, pro jiné každodenní realita plná dušnosti, tlaku na hrudi a sípání. Astmatické záchvaty se často objevují u alergiků a lidí s rodinnou anamnézou. Ačkoliv se astma nedá zcela vyléčit, správným postupem lze jeho projevy účinně kontrolovat a zlepšit tak kvalitu života pacientů.
Průduškové astma, odborně astma bronchiale, je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Způsobuje jejich zúžení, což se projevuje ztíženým dýcháním, dušností, tlakem na hrudi, sípáním a dráždivým kašlem. Zúžení dýchacích cest je důsledkem zánětu, který vyvolávají různé rizikové faktory, jako například kouř či alergeny. Stěny dýchacích cest otečou a průtok vzduchu se sníží.
Kdo za to může?
Chronický zánět v průduškách má mnoho příčin. Přesná příčina vzniku astmatu není dosud známa, ale vědci se domnívají, že se jedná o kombinaci několika faktorů, jako jsou dědičné predispozice, vliv prostředí a další faktory, jako například stres a jiná onemocnění.
Paradoxem je, že klasická medicína na astma používá kortikoidy. Ty však postupně spálí plicní chloupky, což vede k nevratnémiu poškození a trvalým astmatickým problémům.
Plicní chloupky, odborně nazývané řasinky, jsou mikroskopické struktury, které se nacházejí na povrchu buněk dýchacích cest. Jejich funkcí je odstraňovat hlen a nečistoty z plic ven. Jakmile o ně přijdete, nedorostou. Veškeré patogeny se tak mají šanci dostávat přímo do plic, kde se množí a způsobují neustálé záněty.
Astma může také zhoršovat celá řada alergenů a dráždivých látek, s nimiž astmatik přichází do styku. Mezi nejčastější patří pyly, roztoči, plísně, zvířecí chlupy, některé potraviny a hmyzí jed. U některých pacientů se astma projevuje pouze v určitých ročních obdobích, například v pylové sezóně. Problémy mohou způsobovat i látky obsažené ve vzduchu, jako jsou cigaretový kouř, výfukové plyny, znečišťující látky, ftaláty, chlor a těkavé organické látky. Specifickým druhem astmatu je zátěžové astma, které se projevuje pouze při fyzické námaze.
Jak se astma projevuje?
Astma se projevuje typickými problémy, jako jsou sípání, pískání, praskání při dýchání, velká únava a akutní astmatické záchvaty. Během záchvatu dochází k náhlému křečovitému stažení průdušek a otoku dýchacích cest. Prvními příznaky jsou nepříjemné svíravé pocity na hrudi a sípání, suchý kašel a někdy i strach z udušení. Záchvaty se nejčastěji objevují v časných ranních hodinách, kdy jsou hladiny ochranných hormonů nejnižší.
Co dělat při záchvatu, když ho chcete zvládnout alternativním postupem?
Záchvaty astmatu zvládnete sami. Je to podobné jako u záchvatu laryngitidy. Potřebujete okamžitě chladný vzduch, aby se průdušky roztáhly, otok splaskl a mohli jste dýchat. Nejlepším způsoem, jak rychle takový záchvat zklidnit, je strčit hlavu do ledničky nebo mrazáku a dýchat studený vzduch. Jakmile se zklidníte, teple se oblečte, vyjděte na balkón nebo rovnou na procházku a buďte na česrtvém vlhkém vzduchu další půl hodinu.
Kombinace Greenu a "strkání hlavy do mrazáku" však postupně vede k tomu, že se naučíte problémy zvládat a imunitu posílit natolik, že o astma budete vědět pouze v extrémních případech. Bohužel užívání Greenu je už napořád - právě z důvodu nemožnosti dorůstání plicních chloupků.
Velmi pomáhá udržovat i dostatečnou vlhkost v bytě a spát celoročně s otevřenou okenní ventilačkou. Bohužel žijete-li ve městě, obzvlášť tam, kde je velmi prašno, budete si muset pořídit i čističku vzduchu.
Užitečné jsou i bylinky, které podporují zdraví dýchacího ústrojí, jako je jitrocel, bez černý, sléz, prvosenka, plicník, mateřídouška, lípa, lékořice a šalvěj. Důležitou součástí léčby je i dodržování režimových opatření, jako je vyhýbání se spouštěčům potíží, zajištění zdravého domácího ovzduší, nekouření a pravidelná fyzická aktivita.
Jak se astma diagnostikuje?
Při podezření na astma je důležité navštívit plicního lékaře, který provede potřebná vyšetření. Kromě anamnézy a fyzikálního vyšetření je nejdůležitější funkční vyšetření plic, jako je spirometrie, bronchodilatační test a bodypletysmografie. V některých případech jsou nutná i doplňková vyšetření, jako jsou provokační test, vyšetření krevních plynů, EKG a zobrazovací metody.