V nedávném rozhovoru se setkali tři významní slovenští lékaři - doktor Igor Bukovský, profesor Štefan Hrušovský a profesor Viliam Fischer - aby diskutovali o období pandemie COVID-19, mRNA vakcínách a jejich možných dlouhodobých účincích. Čánek obsahuje i video s celým rozhovorem.
Etika v medicíně a potlačená diskuse
Profesor Hrušovský, který se celý život zabývá etikou v medicíně, upozornil na základní princip lékařské etiky - "primum non nocere" (především neškodit). Podle něj bylo právě toto období charakteristické obavami mnoha lidí o své zdraví a nyní se ukazuje, že některé z těchto obav byly oprávněné.
Profesor Fischer, kardiochirurg s celoživotní praxí, vyjádřil šok nad tím, jak byla během pandemie potlačena odborná diskuse. "Zmizela střední vrstva, přestalo se diskutovat, jen jeden měl pravdu," uvedl s tím, že jako chirurg je zvyklý na otevřenou polemiku, která vede k lepším výsledkům.
Problematika testování a diagnostiky
Lékaři kritizovali způsob diagnostikování COVID-19 pomocí antigenních a PCR testů. Profesor Fischer citoval tvůrce PCR metody, nositele Nobelovy ceny Karyho Mullise, který upozorňoval, že tyto testy jsou určeny pro výzkum, nikoli pro diagnostické účely. "Diagnostikovali jsme tisíce pacientů na základě testů, které jsou podle názoru vážených světových odborníků absolutně nespolehlivé," uvedl.
Německá studie o mRNA vakcínách
Významnou část diskuse tvořila nedávná německá studie publikovaná v periodiku Molecular Systems Biology, na které se podílelo 19 vědců. Studie spojuje mRNA vakcíny s dlouhodobými změnami genetických struktur, které mohou vyvolat zánětlivé reakce a vést ke vzniku rakoviny a autoimunitních poruch.
Profesor Hrušovský vysvětlil, že opakované podání mRNA vakcín může vyvolat epigenetické změny, které se zabudují do informací kmenových buněk. "Jsou to takové změny, které lze vidět při některých rakovinách, například u leukémie," uvedl.
Dlouhodobé účinky vakcín
Doktor Bukovský upozornil na japonskou studii, která prokázala přítomnost S-proteinu v organismu ještě 17 měsíců po očkování, nikoli 3 týdny, jak bylo původně tvrzeno. "Pokud je částice viru, která je pro náš imunitní systém cizorodá, v organismu po 17 měsících, má to závažné následky," vysvětlil.
Pokles porodnosti
Lékaři diskutovali také o významném poklesu porodnosti, zejména u očkovaných žen, na který upozornil český matematik Tomáš Fürst. Ačkoli žádný z přítomných lékařů není gynekolog, shodli se, že toto téma vyžaduje seriózní vědecké zkoumání.
Očkování dětí
Všichni tři lékaři se shodli na problematičnosti očkování dětí proti COVID-19. Připomněli, že již v říjnu 2021 vydali výzvu rodičům, ve které upozorňovali, že neexistuje žádné oficiální doporučení očkovat děti ve věku 5-12 let a že očkování nechrání před přenosem infekce.
"Úmrtnost na COVID u dětí do 16 let je 0,0001%, což je jedno dítě z 10 milionů. Očkovat takovou skupinu a ještě argumentem, že chrání staré rodiče, bylo nemorální," uvedl doktor Bukovský.
Závěr a výzva do budoucna
Profesor Fischer navrhl uspořádání prvního evropského nebo světového kongresu o koronaviru, kde by byli pozváni zastánci i kritici současného přístupu k řešení pandemie.
Profesor Hrušovský vyzval zdravotníky, aby v případě další vážné situace ukázali, jak může slovenské zdravotnictví excelovat, namísto toho, aby ukázalo své slabiny.
Doktor Bukovský zdůraznil potřebu charakteru a osobní odpovědnosti každého jednotlivce: "Nejde o lidstvo, nejde o Slovensko, nejde o národ, teď jde o jednotlivce, o každého člověka."
Rozhovor ukázal, že i přes uplynulý čas zůstává mnoho nezodpovězených otázek ohledně řešení pandemie a zejména bezpečnosti mRNA vakcín. Lékaři se shodli, že je potřeba otevřená vědecká diskuse bez nálepkování a dehonestace těch, kteří kladou kritické otázky.