Nechali byste si krev odebrat robotem? Bez hledání žíly „naslepo“, bez lidské ruky – ale zato s AI, ultrazvukem a automatickým vpíchnutím jehly. Nizozemský systém Aletta právě prošel rozsáhlým multicentrickým hodnocením a výsledky naznačují, že autonomní odběr krve už není sci-fi, ale reálná klinická praxe. Kde je vaše hranice důvěry – robot, nebo raději zkušená sestra?
Jak autonomní odběr funguje
Systém Aletta kombinuje umělou inteligenci, robotiku a multimodální zobrazování – blízké infračervené zobrazení žil, zobrazení v reálném čase pomocí ultrazvuku a dopplerovský ultrazvuk, který rozlišuje žíly od tepen. Na základě těchto dat robot samostatně vyhledá vhodnou žílu, navede jehlu a provede odběr vzorku. Cílem je standardizovat takzvanou preanalytickou fázi – tedy to, co se děje ještě předtím, než vzorek vůbec dorazí do laboratoře – a omezit variabilitu, která vzniká tím, že každý zdravotník odebírá krev trochu jinak.
Výsledky multicentrické studie: 94,5 % úspěšnost na první pokus
Studie publikovaná v odborném časopise Clinical Chemistry je první recenzovanou multicentrickou evaluací plně autonomního systému pro diagnostický žilní odběr krve v běžné klinické praxi. Zahrnovala 1 633 pacientů ve třech ambulantních odběrových pracovištích v Nizozemsku. Celková úspěšnost prvního vpichu – tedy situace, kdy se povede odebrat vzorek na první pokus poté, co systém identifikuje vhodnou žílu – dosáhla 94,5 %.
Zajímavé je, že výkon zůstal vysoký i u skupin pacientů, u kterých bývá odběr klasicky obtížnější: u lidí s BMI nad 30 dosáhla úspěšnost 97,4 %, u pacientů s udávaným obtížným žilním přístupem 92,7 % a u lidí starších 65 let 93,4 %.
Bezpečnost a zkušenost pacientů
Míra hemolýzy (poškození vzorku při odběru) dosáhla 0,3 %, což je podle autorů studie nižší hodnota, než se obvykle udává u manuálního odběru. Míra nežádoucích událostí byla 0,6 %, přičemž všechny byly klasifikovány jako mírné.
Z pohledu pacientů je podstatné, že 90 % účastníků hodnotilo bolest při odběru jako nižší, výrazně nižší nebo srovnatelnou s manuálním odběrem. Celkem 82 % pacientů uvedlo, že by robotický systém do budoucna preferovali, nebo jim je jedno, kdo odběr provede. Samostatná studie přijetí pacienty, provedená na Mayo Clinic v Rochesteru, pak zjistila, že 86 % pacientů by bylo ochotno nechat si odebrat krev tímto zařízením.
Co to znamená pro laboratoře a pacienty
Podle Roberta de Jonge, vedoucího laboratorní medicíny na Amsterdam University Medical Center, představuje studie významný milník v klinickém ověřování autonomní robotické flebotomie v rutinní praxi – prokázaný výkon a bezpečnost jsou podle něj klíčové pro budování důvěry mezi zdravotníky i laboratořemi. Thijs van Holten, klinický chemik ze St Antonius Hospital, zase zdůrazňuje, že konzistence v preanalytické fázi je v praxi často těžko dosažitelná, a systém jako Aletta nabízí standardizovaný přístup, který může zlepšit kvalitu vzorků i spolehlivost diagnostiky.
Systém má také praktický rozměr – má pomoci řešit personální nedostatek v odběrových ambulancích a snížit variabilitu danou lidským faktorem. Zařízení má v Evropě certifikaci CE a je již v provozu, americký úřad FDA ho ale zatím pro použití ve Spojených státech neschválil.
Zdroj: Autonomous Robotic Phlebotomy System Shows 94.5% Success Rate in Multicenter Trial, CLP Magazine, clpmag.com