Dr. Joel Wolles byl nominován na Nobelovu cenu v oblasti medicíny.
"Těm
všem, kteří se narodili nebo po delší dobu bydleli na farmě, musím
říci, že jste mými lidmi. I já jsem se narodil a byl jsem vychován na
farmě. Mí rodiče vedli chovnou stanici jatečního dobytka. Jak zajisté
víte, abyste si mohli na takovém chovu vydělávat, musíte pro něj
produkovat vlastní potravu. Proto jsme pěstovali kukuřici a sóju. Jednou
týdně k nám na farmu přijíždělo speciální vozidlo se strojem, který
drtil seno, kukuřici a fazole. K tomu jsme dodávali potřebné množství
vitamínů a minerálů a teprve takovouto směsí jsme v průběhu 6 měsíců
krmili náš dobytek, který jsme poté prodávali na jatkách. Pořád jsem se
zamýšlel, proč dobytek, který se živí výhradně přírodní výživou, dostává
ještě vitamíny a minerály, a my lidé nikoli. Když jsem se na to zeptal
svého otce, dostal jsem zcela vědeckou odpověď: Nežvaň tolik a vem za
práci. Tahle otázka mne však stále nenechávala v klidu.
Po
ukončení střední školy jsem pokračoval ve studiu na universitě a dosáhl
specializace v oboru výživy zvířat, načež jsem se rozhodl stát
veterinářem. Na veterině jsem konečně dostal odpověď na svoji otázku. Je
to jednoduché: rolníci nemají žádná pojištění pro zvířata pro případ
smrti či nemoci a nemají peníze na jejich nákladné léčení a operace.
Proto využívají jednoduchou a účinnou proceduru. Podávají zvířatům
potřebné výživové doplňky. Dozvěděl jsem se, že podáváním vitamínů a
minerálů předcházíme případným nemocem chovných zvířat.
Po určité
době po ukončení veteriny jsem pracoval v Africe a léčil jsem různá
zvířata, dokonce i ta velká, jako jsou sloni, žirafy a nosorožci. Po
dvou letech práce jsem dostal telegram ze St. Louise s otázkou, zda bych
nechtěl pracovat na pozici veterináře v místní ZOO. Získali údajně
doplňkové vládní dotace ve výši 4,5 milionu dolarů, určené na provedení
speciálních výzkumů na zvířatech, která zemřela přirozenou cestou. Šlo
jim o to, aby odhalili příčinu jejich smrti. Přijal jsem tehdy tuto
pozici a začal jsem pracovat v různých zoologických zahradách po celých
Spojených státech.
Ve svých výzkumech jsem měl zvláštní pozornost věnovat takovým zvířatům, která nebyla odolná na změny v životním prostředí. Teprve v 50. letech jsme se začínali učit o vlivu znečištěného přírodního prostředí na živé organismy.
Během 12 let jsem provedl 17,5 tisíce pitev nejrůznějších druhů zvířat,
ale zároveň jsem se účastnil více než 3 tisíc pitev lidí, kteří dříve
žili v blízkosti některých pro mne zajímavých zoologických zahrad. Díky
těmto výzkumům jsem dosáhl určitého objevu a dospěl jsem k závěru,
že všechna zvířata a všichni lidé, kteří zemřeli přirozenou smrtí,
zemřeli v následku nedostatku základních výživových látek, jakými jsou vitamíny a minerály.
I
když jsem na toto téma napsal mnoho vědeckých prací a také knihu,
přednášel jsem na toto téma na mnoha setkáních, stále jsem
nedokázal vzbudit náležitý zájem ani potřebné reakce v tomto směru.
V 50. letech se nikdo problémem výživy nijak nevzrušoval.
Tehdy jsem pochopil, že bych se měl stát lékařem, abych své vědomosti
získané v průběhu léčení zvířat mohl využít pro správné léčení lidí.
Proto jsem si doplnil studium na medicíně a nastoupil do práce
lékaře. Pracoval jsem v této profesi následujících 12 let. Dnes bych vám
chtěl říci, jakým způsobem jsem využíval správnou výživu k léčbě
pacientů, a především k prevenci před nemocemi. Pokud mých informací
využijete alespoň z 10 %, vyhnete se mnoha problémům, ušetříte si
bolest i výdaje, které jsou s nemocemi a jejich léčbou spojeny.
Budetemoci využít potenciálu svého života po dlouhá léta těšíc se
přitom pevnému zdraví i fyzické kondici.
Genetický potenciál lidského života činí 120 až 140 let.
V současnosti máme možnost pozorovat 5 takovýchto skupin, kde střední
délka života dosahuje 120 – 140 let. Jednou z nich jsou národy Tibetu a
západní Číny, další najdeme v Pakistánu, Gruzii a Ázerbájdžánu. V roce
1973 časopis National Geographic věnoval celé jedno číslo dlouhověkým.
Bylo jich v něm kolem 35, z čehož 12 žilo v Ázerbájdžánu. Bydlela tam
mimo jiné 136letá žena. Na fotografii seděla s velkým kubánským
doutníkem a sklenicí vodky a kolem ní tančily její děti, které měly
110–120 let. Nežila v domově důchodců a nikdo nemusel platit za
pečovatelskou službu, byla plná energie a radosti.
Další
fotografie ukazovala muže při sběru tabáku na poli. Měl tehdy 167 let a
byl nejstarším člověkem na světě. V jižním Peru u jezera Titicaca žije
indiánské plemeno o stejném jméně. Střední délka života členů tohoto
plemene činí 120–140 let.
V květnu roku 1995 zemřela
nejstarší obyvatelka USA Margaret Smyth, ve věku 115 let. Bylo
prokázáno, že příčinou jejího úmrtí byla nesprávná výživa. V potravě,
kterou dopřávala svému organismu, bylo velmi málo potřebných
výživových složek. Měla především nedostatek vápníku. To vedlo k
řídnutí kostí a v následku i ke zlomení nohy. Přidaly se další
nemoci. Dcera zesnulé potvrdila, že matka měla před smrtí nemoc
stálé lačnosti, kdy měla podobně jako těhotné ženy neustálou chuť na
nejrůznější laskominy.
Vůdce lidu v Nigérii měl 126 let. Jedna z
jeho početných manželek vyprávěla, že měl všechny zuby vlastní. Lze
předpokládat, že i jeho další tělesné orgány fungovaly spolehlivě.
Další
člověk zemřel v Sýrii ve věku 136 let. Ocitl se také v Guinnessově
knize rekordů. Nebylo to však z důvodu dlouhověkosti, ale proto, že se
po padesátce znovu oženil a poté ještě zplodil devět dětí.
V
listopadu roku 1993 se dostala na zemský povrch skupinka lidí,
kteří strávili ve vhodných sanitárních podmínkách dva roky pod zemí.
Týkalo se to kyslíku, osvětlení a výživy. Poté byly tři manželské páry z
této experimentální skupinky podrobeny nejrůznějším výzkumům.
Odehrávaly se na universitě v Kalifornii. Výzkumy prokázaly, že kdyby se
i nadále živily stejně naplánovaným způsobem a přebývali i nadále v tak
zdravém prostředí, mohly by se dožít až 160 let.
V
současnosti činí střední délka života Američanů 75,5 roku, z čehož u
lékařů pouze 57 let. Závěr je jednoduchý, tedy pokud si někdo chce požít
v průměru
alespoň o 20 let déle, ať si nevybírá studium medicíny a profesi lékaře.
Pokud se chcete dožít 120–140 let, musíte učinit jen dvě základní věci:
- chránit se před nehodami, nadměrným pitím a kouřením, před ruskou ruletou a před lékaři
Jak jste si všimli, do této nevelké skupinky nebezpečných věcí jsem započítal i návštěvy u lékaře. Toto velmi tvrdé tvrzení bych rád podepřel zprávou z ledna roku 1993, která ohlásila výsledky výzkumu početné skupiny lidí, kteří byli podrobeni speciálním vyšetřením v průběhu tří let v amerických nemocnicích. Týkala se příčin úmrtí pacientů. Dovolím si teď citovat jen část této závěrečné zprávy: 300 tisíc lidí ročně bylo v amerických nemocnicích zamordováno z důvodu špatně vykonané práce lékařů. Zpráva netvrdí, že by úmrtí byla náhodná, že se někdo kdesi převrátil, udusil apod. Netvrdí, že by byly následkem zanedbání bezpečnostních podmínek. Bylo zamordováno.
Pokud Američani použili slovo zamordováno, pak to myslí doslovně. V tom jsou například případy, kdy si lékař popletl čárky ve větě, napsal nesprávné datum použitelnosti léku nebo vůbec naordinoval špatný lék či stanovil mylnou diagnózu apod.
Zpráva hovoří jasně – 300 tisíc lidí bylo zamordováno. Pokud to porovnáme s počtem těch, kteří zemřeli v průběhu války ve Vietnamu, kde se střílelo, bombardovalo, využívalo napalmu, bude nás toto číslo ještě více děsit. V průběhu 10 let války ve Vietnamu zemřelo 56 tisíc lidí, tedy ročně v průměru 5600. A tehdy tisíce lidí demonstrovaly proti válce. Dnes je mordováno 300 tisíc ročně, jak hovoří tato závěrečná zpráva a my to přijímáme jako něco normálního. Nikdo neprotestuje, nikdo neorganizuje demonstrace. Nikdo nehlásá hesla, nevláčí transparenty s nápisy: Bože ochraň nás před lékaři a současnou medicínou. - dělání věcí pozitivních
Počítám mezi ně především dodávání potřebných doplňků výživy, vitamínů a minerálů do organismu. Náš organismus potřebuje denně 90 složek výživy, které bychom mu měli dodávat pomocí výživy. Je to 60 minerálů, 16 vitamínů, 12 základních aminokyselin a základní tuky. Dlouhodobější nedostatek některé z těchto složek může vést ke vzniku nej různějších druhů nemocí. Všechny nám však výživa nedodává v potřebném optimálním množství.
V průběhu studií, ale i později běhe mnoha výzkumů
jsem se lidí ptal, zda berou nějaké vitamíny. Nejčastěji padala
odpověď, že pouze vitamín C. Ostatní znali jen málo nebo vůbec.
Správnou výživou se obvykle lékaři nezabývají. Jsou zaneprázdněni léčbou
nemocí, které však často vznikají z důvodu nedostatku vitamínů a
minerálů. Otázkami správné výživy se však běžně zabývají reklamy v
masmédiích, které nás bohužel krmí smetím nebo přímo jedy.
6.
dubna roku 1992 se v měsíčníku „TIME“ objevil článek nazvaný „Moc
vitamínů“. Byly v něm představeny nejnovější vědecké výzkumy, které
ukazují ohromný vliv vitamínů v případě prevence pro onemocnění srdce,
nádorovým onemocněním a rychlému stárnutí. Tomuto problému se v časopise
věnovala část jeho stran. Mezi mnohými komentáři byl jen jeden
negativní. Pronesl jej lékař, jehož se autor článku zeptal, co si myslí o
doplňování naší diety o vitamíny a minerály. Tehdy řekl: Braním
doplňkových vitamínů a minerálů neděláme pro organismus nic dobrého.
Veškeré potřebné složky můžeme získat z normální výživy. Pokud je budeme
doplňovat, budeme mít jen dražší moč. Lidé z Missouri by řekli
jednoduše: Není potřeba pročůrávat dolary. Je tato teze pravdivá? Musím
vám říci, že po těch mých 17,5 tisících pitvách zvířat i lidí jsem
osobně připraven každý den vyčůrat půl nebo celý dolar, protožei tak je
to nejlevnější pojistka, jakou si můžeme představit.
Pokud
nezainvestujete do svého zdraví a zdraví svých blízkých, budete muset
vyložit velké peníze na léčbu sebe i své rodiny u lékařů, takových,
jakých jsme výše citovali. Budete splácet domy, Mercedesy a dovolené
svých lékařů a pojišťovacích firem. Berte při tom v úvahu, že z těchto
peněz ani haléř nepůjde na výzkumy, ale všechno jen do soukromých
kapes. Samozřejmě, že vlády v každé zemi utrácejí velké peníze na
lékařské výzkumy, ale ty pocházejí z rozpočtu, který si přece platíte
vy sami ve svých daních.
Vláda USA v současnosti utrácí kolem 1,3
trilionu dolarů ročně na zdravotní výzkumy. Při této příležitosti vám
chceme nastínit, že kdybyste stejné pojistky a zdravotnický systém
využívali i vzhledem ke zvířatům, pak by jeden hamburger musel stát 250
dolarů. Pokud bychom však tuto situaci obrátili, pak by pojištění
pětičlenné rodiny stálo jen 10 dolarů.
Pamatujte si, že
rozhodujete sami o sobě a sami si vybíráte. Prostřednictvím systému
zdravotního pojišťování by se mnoho pojišťovacích agentů i lékařů stalo
velmi bohatými. To je dluh, který by nám měli někdy splatit. Měli by
možná udělat to, co kdysi udělali někteří výrobci automobilů pro své
klienty. Několikrát se stalo, že některé automobilové značky stahovali z
celé země prodanou sérii aut, pokud u nich byla odhalena závažná
konstrukční vada. Tak tomu bylo například s Fiatem který klientům
před několika lety umožnil celkovou přestavbu, opravu či možnost vrátit
automobil Punto, protože byl prodáván se závažnou vadou. A tady se ročně
zabíjí 300 tisíc lidí a my neslyšíme ani slovo: Promiňte.
Mnoho
lékařů by mělo svolat své pacienty a napravit to, co zkazili. V podstatě
by měli svolat všechny, které léčili na žaludeční vředy. Pravděpodobně
všichni nebo téměř všichni lidé tvrdí, a to také lékaři, že hlavní
příčinou vředových onemocnění je stres. Přitom veterináři již před 50
lety věděli, že vředy vyvolává bakterie, která je všem specialistům
velmi dobře známá. V roce 1974 Americký zdravotní institut oficiálně
prohlásil, že žaludeční vředy nejsou vyvolávány stresem, ale
bakterií, přesně tou stejnou, jakou už dávno znali a léčili u zvířat.
Jednou z nemocí, která v současné době způsobuje velké množství úmrtí, je rakovina.
Spolu s účtenkou za léčbu by vám lékaři měli dávat také kopie
článků, na téma nádorů. V září roku 1993 Nationale Country Institute
zkoumal spolu s harvardskou universitou problém nádorových onemocnění.
Díky tomu byl vypracován způsob, jakým je potřeba se živit, abychom této
nemoci mohli předejít.
Jistý dvojnásobný laureát na Nobelovu cenu v
oblasti medicíny tvrdí, že pokud chceme předejít vzniku rakoviny nebo ji
léčit, je třeba přijímat 10 000 mg vitamínu C
denně. Tento laureát Nobela má dnes 94 let a těší se pevnému zdraví a
skvělé kondici. Pracuje stále 14 hodin denně na universitě v San
Franciscu a na své farmě. Lékaři, kteří se mu kdysi vysmívali, zemřeli
již před 35 lety. Komu budete věřit? Těm, kteří již zemřeli? Volba je
jen na vás.
Objektem výzkumů NCI a harvardské university
byly regiony v Číně, v nichž byl zaznamenán nebývale vysoký
podíl úmrtí v následku nádorových onemocnění. K tomuto výzkumu se
připojilo 29 tisíc nemocných lidí. Byly jim v průběhu pěti let podávány
vitamíny a minerály, které měly ověřit vliv suplementů na jejich
zdravotní stav. Pacientům byly podávány dvojná sobně vyšší dávky, než
jaké jsou člověku doporučovány.
Ve skupině, která užívala vitamíny E, C, a karoten
13 % lidí zcela uniklo rakovině. Pokud jde o typ rakoviny, který v této
provincii způsoboval největší úmrtnost, tedy rakovinu žaludku, byla
náprava ještě patrnější, protože činila 21 %. 21 % těch, kteří měli
zemřít, přežilo. To jsou velmi dobré výsledky, když bereme v úvahu, že v
tomto odvětví je považováno za úspěch 0,5 % zlepšení. Každý lékař by
měl dle mého názoru posílat svým pacientům kopie těchto výzkumů.
V
současnosti téměř každá druhá osoba ve věku nad 70 let trpí
Alzheimerovu nemocí. Veterináři i rolníci již před 50 lety věděli, jak
před ní svá zvířata uchránit. Stačí podávat vitamín E, aby této nemoci předcházeli.
V
srpnu roku 1992 universita v San Diegu publikovala článek, v němž mimo
jiné podtrhla, že vitamín E snižuje nebezpečí zanikání paměti. Zadávám
si tedy otázku: Měli bychom se snad začít léčit u veterinářů?
Lékaři,
kteří přijímají pacienty s ledvinovými kameny, nejdříve doporučují
omezit konzumaci mléka - mléčných výrobků, tedy snižují dávku vápníku.
Při své hlouposti a naivitě usuzují, že ledvinové kamínky jsou
odložené zbytky vápníku pocházejícího z potravy. Kvůli nedostatku
jiných možností si pak náš organismus začne tuto složku čerpat z kostí,
které řídnou. Ledvinové kameny i tak vzniknou, a ještě přibudou
problémy s kostmi. Již před léty se vědělo, že pokud chceme předejít
vzniku kamenů u zvířat, je potřeba jim podávat vyšší množství vápníku a hořčíku.
Asi
před pěti lety jsem se rozhodl začít sbírat výsledky z pitev lékařů a
právníků. Koukněme na ně. Průměrná délka života lékařů činí 57 let,
zatímco u průměrného Američana činí 75,5 roku. Právě tato skupinka
krátce žijících lidí nás učí, co můžeme a co nesmíme. Současně se vedle
nás lidé dožívají 120–140 let, a my si jich nevšimneme a nezeptáme se
jich na recept na dlouhověkost. Kdo by tedy měl být pro vás tou
autoritou? Krátce žijící lékař nebo 140letý člověk, který se těší
dobrému zdraví a kondici?
Mnoho nemocí a poruch činnosti organismu bývá způsobováno nedostatkem mědi.
Např. šedivění vlasů, vznik vrásek, ochablá pokožka, rozšiřování žil,
které mohou vést i k úmrtí. V mnoha případech lze na krátkou dobu řešit
tyto problémy plastickou operací, ale nebylo by levnější a bezpečnější
užívání výživových doplňků obsahujících právě měď?
Měli
bychom dbát o své srdce, jehož výměna stojí kolem 750 tisíc dolarů.
Pokud si jej neochráníme, protože nechceme mít drahou moč, pak nás
takové dobrodružství může stát i cenu života.
Rolníci dobře znají nemoc stálé lačnosti.
U zvířat se objevuje velmi často. Např. krávy, když dávají mléko,
zbavují se velkého množství vápníku a hořčíku a tehdy olizují zeminu,
kameny, stěny a ohrady obělené vápnem. Dobrý rolník ví, že tehdy je
potřeba jim podat další minerály, protože když to neudělá, bude muset
stavět novou ohradu. U lidí se tento problém vyskytuje rovněž často.
Nemoc stálé lačnosti na něco z důvodu nedostatku jistých složek v
potravě je viditelná především u těhotných žen. Dokáží se například
vzbudit uprostřed noci a vyslat svého manžela na nákup v nočním obchodě
pro smetanovou zmrzlinu. Tím se nám hlásí, že jim chybí některé
minerální složky, které si dítě z organismu matky odebírá.
Také se
nám někdy stává, že vidíme dítě, které pojídá hlínu nebo olizuje
omítku ze stěn. Není psychicky nemocné, ale jen cítí nedostatek
minerálů.
Pokud sami u sebe zpozorujete tzv. kvetení nehtů či skvrnky na pokožce, pak jste obdrželi signál, že váš organismus potřebuje selen.
Nečekejte srdeční záchvat, ale aplikujte jeho dodatečnou dávku. Po 3–4
měsících skvrny zaniknou a hrozba infarktu se od vás vzdálí.
Příčinou
zvýšené hladiny cukru v krvi je nedostatek vanadu a chromu. Když se
tyto nedostatky prohlubují, máme vysokou šanci onemocnět na cukrovku.
Známkou chybějícího zinku je plešatění. Pokud na tento signál včas
nezareagujeme, čekají nás kromě ztráty vlasů také problémy se sluchem,
ztráta čichu a vnímání chuti. Abychom organismu dodali potřebné
složky, museli bychom konzumovat potra vu z ekologicky čistých plantáží a
jíst je ve velkém množství. Bylo by to pravděpodobně několik kilogramů
směsi, která by se skládala z 15–20 různých rostlin, ovoce, obilných
produktů a bílkovin. V praxi to
však vypadá jinak. Pokud má pro vás
život stejnou hodnotu, jako ten můj pro mne, pak byste se měli ujistit,
zda ve svém jídle příjímáte to, co je pro váš organismus potřebné.
Pokud se však ukáže, že je tomu jinak, pak byste měli co nejdříve začít
stravu doplňovat o suplementy: vitamíny a minerály.
Zaručuju
vám, že se 120 nebo 140 let v dobré kondici nedožijete, pokud nebudete
konzumovat k potravě také v odpovídajícím množství a kvalitě vhodné potravinové doplňky.
Pokud
se jedná o minerály, situace je přímo dramatická. Vitamíny jsou
tvořeny v rostlinách, minerály – bohužel ne. Jsou rostlinami získávány z
půdy a z vody. Tam se však často nevyskytují, protože půda již bývá
jalová, znečištěná olovem a jinými těžkými kovy či radioaktivními prvky.
V roce 1936 americký senát na II. setkání 74. kongresu vydal dokument
č. 264, který potvrdil, že je zemina v USA velmi vyčerpaná, přímo
zbavená minerálů. Tak je tomu bohužel po celém světě. Ptáte se, zda se
od roku 1936 situace nezlepšila? Zřejmě nikoli. Spíše naopak. Umělým
hnojením země půdě dodáváme pouze tři základní minerální složky:
dusík, fosfor a draslík. Ty jsou potřebné pro růst rostlin, což je pro
rolníky nejdůležitější, protože nevydělává na obsahu vitamínů ve
svých plodinách, ale na jejich množství. Stačí 5–10 let, aby se
následkem nedostatku vhodného hnojení půda zcela vyčerpala z obsahu
minerálních složek. Pokud se z půdy čerpá 60 složek a dodává pouze 3,
pak je to naprosto nevyrovnaná bilance. Můžete si to srovnat s kontem
v bance. Pomyslete, co se stane, pokud z něj budete čerpat více, než
kolik na něj bude přicházet. Proto musíme naši výživu doplňovat o
vitamíny a minerály, které
získáme v jiné podobě.
Dříve byla
výživa člověka založena výhradně na plodech země, kterou tehdy nikdo
umělými hnojivy nehnojil. Činila to sama příroda. Lidé žili poblíž
velkých řek a zavodňovali svá políčka vodou stékající z hor. Ve
starověku se lidé nemodlili jen o déšť, ale i o záplavy, protože díky
nim se půda obohacovala
o minerály.
V další části bych vám chtěl nastínit, jaké škody způsobuje v lidském těle nedostatek minerálů.
Chybějící
vápník může způsobit nebo mít přinejmenším vliv na vznik až 140
nemocí. Jednou z nich je revmatismus. V USA je na 10. místě mezi
nemocemi, které vedou k úmrtí. U velmi těžkých případů se pacientům
vyměňují klouby. Taková operace stojí kolem 35 tisíc dolarů. Lidé se
zajisté smrti bojí, a proto jsou schopni za léčení platit ohromné
částky. A přitom stačí organismu včas dodat potřebnou dávku snadno vstřebatelného vápníku v tobolkách.
Zvířata revmatismus netrápí. Proč?
Protože farmář nemá 35 tisíc dolarů na to, aby je zaplatil za operaci
jednoho kravského kolena. Řekněme, že si rolník k takovému nemocnému
zvířeti pozve
odborníka.Tedy veterináře. Po vyšetření mu potvrdí
diagnózu revmatismu a říká: Jestli chceš, tak já ti
býka zastřelí. Ale ve skutečnosti rolník nedopustí, aby u jeho
zvířat k revmatismu došlo, protože jim dává každý den dávku vápníku. To
ho stojí jen pár centů. Člověk se bohužel řídí falešně chápanou
šetrností, jejíž následky jsou fatální nejen pro jeho kapsu, ale hlavně
zdraví.
Rovněž nejrůznější bolesti páteře jsou z 90 % způsobeny chybějícím vápníkem v organismu.
Lékaři tehdy předepisují prostředky proti bolesti, které sice zmírňují
trápení, ale neléčí příčiny. Představte si takovouto situaci: špatně
jste si uzavřeli uzávěr oleje na motoru ve svém autě. V průběhu
jízdy se vám veškerý olej pod uzávěrem vylil a v autě se vám
rozsvítila kontrolka. Protože vás po chvilce začíná toto světýlko
rozčilovat, odpojíte kabel, který k žárovce přivádí proud. Jak
daleko tímto způsobem dojedete? Nepřipomíná vám to situaci s prášky
proti bolesti?
Další nebezpečnou nemocí, která má příčinu v chybějícím vápníku je vysoký tlak.
První věcí, kterou doporučí lékař, je přestat solit. A co v takových
případech dělají lesníci a farmáři chovající dobytek? Zavěsí jim na
pastvině kostku kamenné soli. Kdyby to farmář neudělal, pak by se u
veterináře nedoplatil. Z vyšetření skupiny více než 5 tisíc lidí se
zvýšeným tlakem, kterým byla na období 20 let z diety vyloučena sůl,
vyplývá, že u 99,7 % vyšetřovaných to nemělo žádný vliv na změnu tlaku.
Stálý
strach před předávkováním soli však vyvolává stres, který zvyšuje tlak
mnohem více, než by to dokázala právě sůl. Druhé skupině 5 tisíc lidí
se zvýšeným tlakem byla v průběhu 6 týdnů podávána zvýšená dávka
vápníku, a za tuto dobu 86 % vyšetřovaných krevní tlak klesl a
stabilizoval se. Poslal vám snad lékař omluvu či opravu svého doporučení
neslané diety? Napravil svoji chybu? Doporučil vám užívat sůl?
Další nemocí, která je podmíněna nedostatkem vápníku je insanie.
Projevuje se tím, že se člověk ráno probouzí ještě více unavený, než
když se kladl ke spánku. Lékaři tehdy tradičně předepisují prášky na
spaní, aby tím zajistili hluboký spánek. Kolem 10 tisíc lidí ročně
umírá v následku předávkování prášků na spaní. Rovněž noční svalové
křeče, ženské problémy s bolestmi v průběhu menstruace, bolesti v
dolní části páteře, na které si stěžuje 80 % Američanů, to je následek
nedostatku vápníku a hořčíku.
Pokud
jen stručně shrneme jmenované nemoci, pochopíme, že k jejich léčbě
budeme potřebovat asi 15 specialistů. Lidé každoročně utratí 25–250
tisíc dolarů na léčbu, zákroky a operace, i když ve většině případů lze
těmto těžkostem uniknout výběrem odpovídající diety bohaté na vitamíny a
minerály.
Cukrovka je v USA nemocí č. 3, pokud
se jedná o příčinu smrti. Vyvolává ještě celou řadu dalších onemocnění,
jako je slepota, jaterní komplikace, které často vedou i k transplantaci
tohoto orgánu. Cukrovkáři žijí krátce. V roce 1975 bylo prokázáno, že chrom a vanad, které se vyskytují pouze jako stopové prvky, jsou prevencí i možností léčby cukrovky.
V
červnu 1959 měsíčník National Health představil světu tyto dva výše
jmenované minerály. Z podrobných výzkumů Lékařské university ve
Vancouveru vyplývá, že mohou ve velké míře nahradit inzulín. Samozřejmě
jej cukrovkáři nemohou hned zcela odhodit, jde to jen postupně, během 4
až 6 měsíců. Pozitivní následky působení těchto minerálů byly
zaznamenány u tisíců lidí trpících cukrovkou. Obraťte svoji pozornost k
faktu, že pokud se zeptáte producenta krmiv pro zvířata, jaké
suplementy jsou v nich obsaženy, pak se ukáže, že tam je více než 40
výživových složek, vitamínů a minerálů. V jídle určeném pro krysy se
nachází 28 takových složek.
Chci vám ještě říci o jedné velmi
zajímavé události. Kdysi jsem přednášel na universitě ve státě Michigan a
poznal jsem tam člověka, který je majitelem přenosného WC. Povídal
mi, co všechno nachází mezi nestrávenými zbytky z lidských žaludků.
Obsah nádoby přenosné toalety prochází před vypuštěním do kanálů přes
filtry, na nichž se zachytávají nejrůznější předměty, které vhazují do
toalet děti a také nejrůznější látky, se kterými si žaludeční šťávy
neporadily. Můj kolega mne zavedl na své pracoviště a ukázal mi hromadu
něčeho, co nazval vitamíny a minerály. Zeptal jsem se, odkud to může
vědět, že jsou to vitamíny? Odpověď zněla, že je to na nich přece i
napsané – např. multivitamín.
Mnohé firmy produkují vitamínové
prostředky, které se ve vodě i v žaludečních šťávách jen špatně
rozpouštějí. Pokud najdete na balení například oxid železnatý, neboli
prostě rez, tak si takovými suplementy nelamte hlavu a nezatěžujte
žaludek. Je to nevstřebatelné. Lépe uděláte, když půjdete olízat nějaký
rezavý plot či automobil. Správná forma železa je fumaran železa.
Někdo
si může pomyslet, že takové složky jsou přece dostupné i v
přirozené formě. Jsou však nejméně čtyři hlavní důvody, kvůli kterým
nemůžeme vstřebávat všechny potřebné látky pouze z potravy: Museli
bychom konzumovat obrovské množství zeleniny a ovoce, obilných výrobků
a bílkovin, za předpokladu, že obsahují odpovídající množství
takovýchto suplementů. Avšak výrobky, které se prodávají v
obchodech, jsou na minerální složky velmi chudé. Jsou jich i zcela
zbavené, na což má vliv hned několik činitelů:
- Transport a skladování.
Potravinářské produkty musí často mezi producentem a vaším stolem překonávat dalekou cestu. V průběhu této cesty mohou ztratit velkou část v nich obsažených vitamínů. - Mytí a vaření.
Mnoho vitamínů rozpustných ve vodě je citlivých na působení vysoké teploty, kyselin a alkalických sloučenin. Například brokolice může ztratit 40 % vitamínu C v průběhu prvních 10 minut varu. - Zavařování.
Cena, kterou platí náš organismus za konzumaci pohodlných trvalých potravin, které jsou zavařeny či jinak upraveny pro dlouhodobé skladování, je horší výživová kvalita. Mražená zelenina často obsahuje až o 50 % méně vitamínu C než ta čerstvá. Mleté obilné zrní ztratí až 90 % obsažených vitamínů. - Výrobky mohou být kontaminovány rakovinotvornými látkami, což je v období tak vysokého znečištění životního pro středí zcela samozřejmé. Ani obchody se zdravou stravou nemusí vždy nabízet jen plnohodnotné potraviny, stává se i tam, že prodávají zboží neznámého původu.
Vitamíny a minerály nejsou antibiotikem,
které si je možné brát jen během týdne, když jste nemocní, a pak můžete
přestat. Pokud se chcete těšit dobrému zdraví a kondici, je třeba je
konzumovat stále. Suplementaci je potřeba ukončit tehdy, kdy už váš
organismus nepotřebuje ani kyslík. Pokud je pro vás váš život
důležitý, dbejte o svůj organismus tím, že mu budete dodávat dostatek
potřebných složek produkovaných nejlepšími ověřenými firmami.
Je jich velmi mnoho, ale nemnohé z nich produkují suplementy na
přírodní bázi bez syntetických přísad. Nenechejte se klamat
reklamními slogany a nápisy na balení či ujišťováním prodejce, že
výrobek je 100 % přírodní, protože pochází z USA, Kanady či mnoha jiných
zemí, kde právo nebrání umístit takovéto nápisy, pokud je alespoň jedna
složka přírodní. Rovněž se stává, že jsou hlavní složky takového
suplementu 100 % přírodní, ale pro
jejich spojení v tabletce je použit chemický nosič, který ve vysoké míře diskvalifikuje přírodní přívlastek takového výrobku.
Podobně
je tomu s chemickými barvivy či s přídavky aromat. Vyplatí se vám
obracet na to pozornost při výběru i konzumaci daného suplementu. Je
potřeba se seznámit s historií rozvoje dané firmy, s její tradicí,
výzkumným pozadím, se systémem kontroly kvality, s objemem produkce i
s trhem jejich odběratelů.
Často slýcháme, že nejdůležitější je
zdraví, ale ve skutečnosti pro to neděláme mnoho. Efekty nesprávné
výživy, tedy nedostatku potřebných vitamínů a minerálů, lze odpozorovat
až s odstupem několika let. Přitom již dnes se můžete před tím
uchránit.
Dobré suplementy, vitamíny i minerály jsou na to nejlepším a nejlevnějším pojištěním.
Na závěr bych vám chtěl říci o něčem velmi důležitém a dle mého názoru i velmi vážném:
Pokud
se váš lékař domnívá, že pro vás dodatečné užívání suplementů není
důležité nebo že je můžete najít v každodenní výživě, pak rychle změňte
svého
lékaře. Čím dříve to uděláte, tím máte větší šanci, že se
budete těšit z dlouhého života v plném zdraví a kondici. To vám všem
přeji z celého srdce!