Antibiotika, které konzumujeme v masných a mléčných výrobcích, mohou za to, že je na světě stále více epidemií, včetně cukrovky, astmatu, potravinových alergií, autismu a ekzémů. Svůj podíl mají mimo jiné i na rozšíření obezity, o níž se tak poslední roky mluví.
Jak to celé začalo?
Před rokem 1946 začali armádní lékaři léčbu infekcí u zraněných vojáků pomocí nově objeveného antibiotika - streptomycinu. Po válce se zemědělští vědci snažili zjistit, zda by streptomycin mohl snížit úmrtnost i u kuřat chovaných v kleci. Poté, co začali podávat vysoké dávky tohoto nového léku kuřatům, byli ohromeni, co dokázal. Nejenže se díky němu vyhnuli obvyklým chorobám, ale v průběhu 4 týdnů narostly dvojnásobně více než neléčená kuřata. Nebylo přesně jasné, proč měla nová antibiotika, jejichž účelem je boj s bakteriemi, takový účinek. Zemědělci však byli nadšeni. Farmářským zvířatům podávali toto antibiotikum s vidinou vyšších výnosů, což se jim také nakonec podařilo.Používání antibiotik dosáhlo maxima
V současnosti, po více více než sedmdesáti letech, přibývá stále více důkazů o tom, že antibiotika v mase, mléce a dalších živočišných produktech, které jíme, dělají s námi totéž co se skotem, prasaty, slepicemi a ovcemi - kvůli nim se zvětšujeme a stáváme se obézními. Deník Daily Mail dokonce odhalil, že dopování zvířat antibiotiky od té doby nekleslo, ba právě naopak. Údajně dosáhlo své historické maximum a to i přesto, že v roce 2006 bylo v rámci EU zakázáno krmit zvířata antibiotiky!Nadměrné užívání antibiotik v moderní medicíně vede k vytváření rezistentních baktérií. V roce 2011 podle Světové zdravotnické organizace až 25 tisíc lidí v Evropě zemřelo na infekci, kterou způsobily bakterie odolné vůči antibiotikům. Dokonce loni se objevila varování o apokalypse, která nás v budoucnu čeká. I ten nejmenší chirurgický zákrok včetně porodu či jiné běžné zranění by mohly mít v budoucnu pro lidi fatální následky. Celá řada bakterií se stává rezistentní k mnoha antibiotikám.
Mění vývoj dětí?
Podávání antibiotik v raném věku urychluje zvyšování hmotnosti u farmářských zvířat a mění jejich vývoj. Co se vlastně stane poté, když ho snědí naše děti? Po válce, konkrétně v roce 1951, se realizoval pokus, kdy deset předčasně narozených dětí v Itálii dostalo denní dávku antibiotik - Chlortetracyklinu, který byl objeven v roce 1945 a stále se používá k léčbě nemocných telat ve Velké Británii. Výsledek? Po deseti dnech vědci zjistili, že kojenci měli o osm procent větší váhu než ostatní.Narušují vnitřní prostředí v těle
Každý z nás je hostitelem pro více než sto trilionů přátelských bakterií, které dohromady váží neuvěřitelné 2 kg. Vědci přišli na to, že antibiotika mohou změnit rovnováhu tohoto vnitřního prostředí, např. mění způsob, jakým tělo zpracovává cukry a tuky.Každý z nás je konzumuje
Antibiotika konzumujeme každý den. Pokud kroutíte hlavou, že vás se to netýká, bohužel, s velkou pravděpodobností jste si i vy pochutnali na jídle plném antibiotik.Bohužel antibiotika velmi oslabují střevo. Proto se po jejich užívání rozjíždí koloběh kvasinkových infekcí, zánětů močových cest a jiné problémy. Tím, že si budete během jejich užívání dopřávat probiotika, střevu sice prospěejete, ale je to málo. Na to, aby se střevní mikroflora obnovila a střevo posílilo, bohužel pár dní nestačí. V praxi vím, že jedna antibiotika oslabí střevo natolik, že ho s klienty navracíme pomocí české řasy Chlorella SP téměř rok dopořádku. To dáváme dohromady prebiotické protředí. Na samotné osídlení stačí 3 měsíce s probiotickou stravou, ale bez funčkního střeva se správné bakterie množit nebudou.
